Trochu jsem si s novou deskou Midi lidí nazvanou HASTRMANS, TATRMANS & BUBÁKS (Xproduction, 2009, 70:28) naběhl. Nezdravě jsem se na jejich novou desku natěšil díky dvěma sladkým bonbónkům, které mi sympatická trojice nabídla v letošním roce. Nejdříve to byl doteď jeden z kandidátů na loňský koncert roku, který Midi lidi předvedli na třetích neoficiálních narozeninách Radia Wave v Retro Music Baru. Druhým sladkým lákadlem byl excelentní soundtrack, který elektronici připravili pro fi lm Protektor, který na podzim vstoupil do českých kin. A jak už to u mě bývá takřka pravidlem, když se na něco hodně těším, většinou realita nedosáhne vysoko nasazenou laťku očekávání. Midi lidi před dvěma-třemi roky zabodovali na domácí scéně ze dvou důvodů. Přenesli lehce klíčící elektronickou vlnu z laptopového undergroundu mezi prostý lid. To se jim podařilo díky nepokrytě popovým melodiím, které doplnili o velmi vtipné a naivní slogany. Domácí retro progresivita mohla na pokračování rychle vklouznout do slepé uličky. Opakovaný fór by rozhodně neměl překvapivou pointu, no vždyť to sami znáte…, takže to byl čas na změnu.Trio se rozhodlo čelit hrozbě opakování, jak samo v promo materiálech naznačuje, výměnou „hitů za city“. Výsledek se, i přes nespornou snahu v mých uších, nedostavil. Největším důvodem je podle mě ve strašidelné sedmdesátiminutové stopáži desky, kterou se mi nikdy nepodařilo překonat bez jediné ztráty koncentrace. Přitom písniček, které za poslech stojí, mají Midi lidi na novince dost. Třeba valivou Příběh, zamyšlený popový hit Pokoj, rozkývanou baladu, cover Mekyho Žbirky Do člna nebo, podle mne vrchol desky, pomalu se vyvíjející sedmiminutové Lodníky, kteří výborným způsobem kombinují elektroniku s hady dvou sólujících klarinetů. Tady by podle mě mohla být případná cesta dál. Vedle toho bohužel na desce najdeme nevýrazné položky jako Půda, Noc, Strom nebo Mon, které rozmělňují vybuzenou pozornost do zbytečné letargie.
Midi lidi se rozhodně vydali správným směrem. Je jen škoda, že barevnější současnou tvorbu nedokázali představit na desce tak strhujícím způsobem jako na jejich vynikajících koncertech. Aby ale můj příspěvek nevyzněl negativně, Midi lidi neustále představují českou elektronickou špičku, na kterou je třeba klást vyšší nároky než na nováčky typu Kazety. A je také možné, že rozsáhlému puzzle, které trojice na Hastrmans, Tatrmans & Bubáks předestřela, je třeba dát ještě více času.
