Minirecenze: Cuneiform 2008 – II. Část

Od Beat Circus přes Birdsongs Of The Mesozoic po Univers Zero. Bostonská kapela Beat Circus má skutečně příhodný název. Jejich nový opus DREAMLAND (Rune 264) je první částí trilogie 1_minirecenze_1Weird American Gothic a pojednává o stejnojmenném zábavním parku, který fungoval na Coney Islandu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Je to panoptikum zaplněné nejrůznějšími bizarními postavičkami, mezi nimiž vyniká věčně opilý zlatokop. Není proto divu, že zde najdeme i půvabnou skladbičku Delirium Tremens. Poetika vzdáleně připomíná The Tiger Lillies. Je to nostalgická kutálka, v níž hraje výraznou roli banjo Brandona Seabrooka i akordeon Aleca K. Redfearna (jeho vlastní soubor Eyesores je ostatně kmenovým tělesem Cuneiform Records). Beat Circus vede nápaditý skladatel a multiinstrumentalista Brian Carpenter, který má smysl pro surrealistické hříčky ve stylu Franka Zappy nebo Toma Waitse a nezapře, že v mládí účinkoval v putovním karnevalu. A na zvukové stránce se skvěle podepsal věhlasný producent Martin Bisi, který má za sebou například spolupráci se Sonic Youth či Swans.

1_minirecenze_2Katalánská formace Planeta Imaginario, pojmenovaná podle fantaskního televizního programu, se dala dohromady v roce 1999 a zpočátku hrála psychedelický rock. S nástupem dechové sekce se však její styl přiblížil více k fusion. Album BIOMASA (Rune 268) je plné jazzrockových sól, hraných především na klávesové nástroje, které obsluhuje šéf kapely Marc Capel Nadal. Najdeme tu však i prvky latiny a někteří kritici mluví také o vlivu Rock In Opposition. Snad díky tomu se o skupině velice kladně vyjádřil samotný Chris Cutler. Vše plyne v pohodové náladě, ale poněkud tu chybí překvapivé momenty kromě občasného zpěvu či recitace. Ale docela dobře se zkrátka můžete nechat unášet precizností instrumentálních výkonů a pozitivní energií, která tomuto dílu rozhodně nechybí.

1_minirecenze_3Další bostonská kapela Birdsongs Of The Mesozoic se ohlédla ke svým začátkům a vydala 2CD DAWN OF THE CYCADS s podtitulem The Complete Ace Of Hearts Recordings (1983–1987) (Rune 274/275), které obsahuje jejich první tři vinyly Birdsongs Of The Mesozoic EP, Magnetic Flip, Beat Of The Mesozoic, tři bonusy a živé nahrávky s titulem Between Fires. Birdsongs začínali jako odnož post-punkové úderky Mission Of Burma a založili svou tvorbu především na klávesových nástrojích a perkusích. Propojení rocku a komorní vážné hudby odstartovali již skladbou Pulse Piece, která se poprvé objevila na sampleru A Wicked Good Time v roce 1981. Dawn Of The Cycads prezentuje období, kdy kapele šéfoval Roger Miller, jenž vtiskl souboru jeho typickou tvář, která sice v určitých ohledech navazovala na skupiny typu Emerson, Lake and Palmer, ale přesto si uchovala svou specifičnost. Pochoutkou je zde zkrácená verze Svěcení jara Igora Stravinského, dokazující, že toto dílo bylo svým způsobem jednoznačnou předzvěstí následujících propojování žánrů. Birdsongs zde dokáží být lyričtí i dynamičtí a jejich hudba vykazuje prvky minimalismu, modernismu, postmodernismu i artpunkových momentů.

1_minirecenze_4Kvartet Cosmologic pochází ze San Diega a mimo jiné vychází z odkazu tvorby Anthonyho Braxtona ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Je to impresivní moderní jazz, který propojuje invenční kompozice s improvizačními pasážemi. Jejich čtvrté album EYES IN THE BACK OF MY HEAD (Rune 263) přináší impozantní propojení tenorsaxofonu, trombónu, basy a bicích a dokazuje, že tenhle styl není zdaleka mrtvý, ale má stále své místo na slunci. Důležitá je zde především dynamika a frázování jednotlivých skladeb, které vždy obsahují nějaké ty perličky na dně.

1_minirecenze_5Soubor Deus Ex Machina nezapře, že pochází z Itálie. A rozhodně to není jenom tím, že zpívá italsky nebo latinsky, ale především díky specifické melodičnosti. Své kořeny ovšem splétá s poetikou Mahavisnu Orchestra a progresivního rocku či prvky Rock In Opposition. Rozhodně lze doporučit pro fanoušky někdejších Stormy Six. Jejich nový opus IMPARIS (Rune 259/260) obsahuje nové studiové album a DVD se záznamem pařížského koncertu a několika bonusy včetně skvostného videoklipu Ad Montem. Po filmařské stránce není vystoupení natočeno nijak inovativně, největším problémem je ovšem střih, který poměrně hojně využívá poněkud nesmyslné prolínačky. Svým způsobem jsou tak zajímavější syrové amatérské záběry z amerického turné z roku 1996. Devizou kapely je v první řadě průzračný vokál Alberta Pirase a v neposlední řadě brilantní klávesy Fabrizia Puglisiho. Zvláštní kapitolu pak představují dobře temperované housle Buoneze Bonettiho, které jsou krásné už jenom na pohled.

1_minirecenze_6Vzpomínkou na zlatou éru jazzrocku je album GOLDEN SECTION (Rune 273) britské kapely Isotope, kterou v roce 1972 založil kytarista Gary Boyle, jenž předtím hrával například s Julií Driscoll a Brianem Augerem v souboru Trinity či s Mikem Westbrookem. Více než hodinové CD obsahuje dosud nevydané nahrávky z let 1974 a 1975, kdy v Isotope působil někdejší člen Soft Machine, baskytarista Hugh Hopper. Právě on dodává celkovému zvuku ten správný fuzzový říz a jeho skladby mají nesmírný odpich. V první části, která byla nahrána v německých Brémách pak zase obohacuje koloraturu perkusista Aureo de Souza. Je to sice asi spíš věc pro staromilce, ale na druhou stranu i ukázka toho, že v oněch dobách měl jazzrock svůj smysl a posunul vývoj hudební scény někam dál.

1_minirecenze_7Belgická formace Univers Zero, která stála u zrodu hnutí Rock In Opposition, patří mezi žijící legendy, o čemž přesvědčila i pražským vystoupením na festivalu Alternativa 2006. Jenomže nejlepší opusy Univers Zero přece jen byly nahrány na sklonku sedmdesátých let minulého století. Nová reedice jejich debutu 1313 z roku 1977, vydaná tentokrát pouze jako UNIVERS ZERO (ovšem s označením Rune 1313) je doplněna téměř třicetiminutovou skladbou La’Faulx z pera leadera Daniela Denise. Sekundují mu zde fagotista a hobojista Michel Berckmans, houslista Patrick Hannapier, basista Guy Segers a harmonium a kytaru obsluhuje Roger Trigaux. Je to opět dokonalá ukázka toho, že Univers Zero dokázali dokonale propojit odkaz vážné hudby typu Stravinského či Bartóka s rockovou kadencí. Každopádně sběratelská rarita, kterou by si měli pořídit i ti, kteří ve své diskotéce už originál mají.

Přidat komentář