Minirecenze: Indies opět zasahují

Tři subjekty, vzešlé z někdejších jediných Indies – tedy značky Scope, MG a Happy Trails – jsou jednoznačnými leadry české nezávislé produkce a zasahují dnes prakticky do všech žánrů. Jejich produkci v UNI, jak pravidelní čtenáři dobře vědí, mapujeme průběžně v rubrice Nos na nosiče, i v tomto vydání jich tam několik najdete. Protože ale Indies fungují jako každá firma na podzim a před Vánocemi aktivněji než jindy, několik aktuálních titulů shrnujeme tentokrát i v této rubrice. Větší spojitosti než vydavatelské mezi nimi nehledejte.

12_minirecenze1A začít můžeme třeba jednou z největších ozdob stáje Indies Scope, tedy ,alternativní cimbálovkou‘ Hradišťan. Respektive novým projektem jejího primáše Jiřího Pavlici s názvem CHVĚNÍ, na němž se kromě jeho domovské kapely podílela také Filharmonie Brno pod vedením Petra Altrichtera, bubenický soubor Jumping Drums a altajské vokální kvarteto Altai Kai, věnující se hrdelnímu alikvótnímu zpěvu. Jedná se o živou nahrávku z brněnského Janáčkova divadla, kde zúčastnění provedli Pavlicovu čtyřdílnou ,suitu dialogů‘ s názvem, vepsaným do titulu alba. Už množstvím hudebníků a stylů, které zastupují, se jedná o velmi ambiciózní dílo, zvlášť když připočteme, že pro textovou složku byly užity básně Jana Skácela a Vladimíra Holana, staroslověnské a staročeské texty (mj. úvod Dalimilovy kroniky) a altajská lidová poezie. Pavlicovi se skutečně většinou daří nalézt zajímavé průniky zdánlivě vzájemně cizorodých prvků, skladba ovšem poněkud postrádá ,červenou nit‘, která by čtyři díly pospojovala. Chvění tak můžeme vnímat spíše jako ohlasy starších Pavlicových děl, rozepsané pro širší nástrojové obsazení. V ucelenějších a možná i komornějších projektech je Jiří Pavlica přece jen silnější v kramflecích.

12_minirecenze2Firmě Happy Trails se podařilo do svého katalogu získat příspěvek dvou absolutních legend československého rocku, zpěváka Pavola Hammela a kytaristy Radima Hladíka. Jejich živá nahrávka z brněnského klubu Stará pekárna nese název DÉJÀ VU LIVE. Do jisté míry bychom ji mohli vnímat jako jakési Hammelovo ,unplugged best of‘, byť obsahuje kromě hitů typu Balada o smutnom Jánovi, Medulienka či Smutná ranná električka také písně na starších albech poněkud utajené i jednu úplnou novinku Čo nás rozdelí. Obsahově je album naprosto v pořádku. O čem lze jistě vést polemiku je ale jeho interpretace. Přestože Radim Hladík může ,zfleku‘ jamovat kdykoli s kýmkoli a odvede vysoko nadprůměrný výkon (už díky svým typickým postupům, které prostě nikdo jiný ,v ruce‘ nemá), ještě to neznamená, že každé takové setkání unese vydání na zvukovém záznamu. Nejenže ze společné hry Hammela a Hladíka není cítit potřebná jistota, ale některé písně přímo volají po pečlivějším proaranžování. A je to škoda, protože dobře víme, že pro oba pány by při větší snaze nebyl žádný problém učinit z tohoto projektu pamětihodné dílo.

12_minirecenze3Kapela Prouza z Frýdku-Místku patřila k velmi populárním v první polovině devadesátých let, kdy byla házena do stejného pytle s podobně temnými jesenickými Priessnitz. Firma Scope nedávno reeditovala obě starší alba Prouzy V otrhaném doměVe dne v noci a nyní přišla na trh s novinkou V TICHOSTI. Prouza s novým zpěvákem Karlem Maříkem a za ,mixérské‘ spolupráce dnes už bezmála hvězdného Dušana Neuwertha de facto navázala tam, kde před lety skončila. Její hudbu sice lze do značné míry vnímat jako retro, zvláště postpunková, řekněme joydivisionovská struna je v její hudbě nepřeslechnutelná, ale v kontextu dnešního hudebního vývoje a obliby tzv. kytarovek vlastně dostává novou 12_minirecenze7platnost. V písních Prouzy není moc prostoru pro nadhled, ale zároveň nejde o prázdné ,rejpání se v sobě‘, kterého býváme svědky u mnoha slavnějších a údajně aktuálnějších kapel ze světových žebříčků. Pokud se Prouze podaří oslovit svým comebackem publikum, které její první slavné období nepamatuje, bude to nejen úspěch pro ni, ale také oživení a zkvalitnění žánrového niveau v naší zemi.

12_minirecenze4Zajímavým titulem JIŽNÍ AMNÉSIE debutuje na značce Scope pražská kapela Taliesyn. Je sice další představitelkou u jedné části domácího publika velmi populárního mixu rocku s vlivy keltského i českého, či obecně slovanského folkloru, ze zdejšího průměru se ale přece jen vymyká. Jednak neortodoxností, která jí nebrání zabrousit do oblastí, kterých by se možná jiné podobné kapely bály (přes značný podíl akustických nástrojů se například nebojí elektricky přitvrdit a svou hudbu pěkně obarvit), jednak dobrou autorskou prací. Zvlášť je třeba kvitovat, že kromě textů v angličtině se na albu objevuje také čeština, která k hudbě Taliesyn velmi dobře sedí a je s ní slušně nakládáno.

12_minirecenze5Výsadek firmy Happy Trails byl přítomen loňskému ročníku oblíbeného festivalu world music Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou a výsledkem je kompilace VOKÁLY, HLASY, ZPÍVÁNÍ. Představuje skutečně nepřeberné spektrum možností, kterak nakládat s ,nejlevnějším hudebním nástrojem‘, tedy lidským hlasem. Najdeme tu poměrně tradiční folkové přístupy jako třeba v podání irského písničkáře Marka Gearyho nebo Polky Joanny Slowińské, hloubku a důvěryhodnost folklorního prožitku u pětaosmdesátiletého Moravana Jaromíra Nečase (jehož doprovází Plockova Hudecká úderka), sofistikovanost, která nebrání vnitřní ohnivosti, jak ji prezentuje Kateřina García s Malina Bandem, západoafrickou ,kořennost‘ v podání zpěvačky Dobet Gnahoré, nebo ,meditativní brumlání‘ slavných Tuvanů Huun-Huur-Tu. Je to rozhodně kompilace, za jejíž obsah by se nemusel stydět kterýkoli z vůdčích světových labelů tohoto žánru.

12_minirecenze6A když jsme u kompilací, nesmíme zapomenout ani na výroční ,výkladní skříň‘ firmy Scope, nazvanou prostě INDIES SCOPE 2007. Právě zde si uvědomíme šíři záběru tohoto vydavatelství, které se od poměrně vyhraněných začátků obrátilo k širokému hudebnímu záběru, v němž hraje prim především kvalita nebo alespoň ,zajímavost‘. Připomeneme si, že letos nová alba vydaly vůdčí osobnosti současné alternativy (ať už si pod tím slovem představujeme cokoli), jako jsou Tara Fuki nebo Vladimír Václavek, že se Scope věnují jako prakticky jediní u nás bluesové muzice a podchytili slovenskou jedničku tohoto žánru ZVA 12-28 Band, že dávají prostor mimořádným písničkářským osobnostem jako je Jarda Svoboda s Trabandem nebo Jana Vébrová, že udržují krok s dobou prostřednictvím holportu s populárními ,skáčkaři‘ The Chancers a nebojí se ani experimentů typu poněkud ujetého projektu Jaromír 99 & The Bombers. Bonusem alba, překračujícím vročení, je pak závěrečných osm tracků, které nesou souhrnné označení Best Of Indies Scope a díky nimž si můžeme znova poslechnout dnes už takřka klasické kousky Gipsy.cz, Ivy Bittové, Hradišťanu či –123 min.

Přidat komentář