Minirecenze: Pete Namlook a novinky jeho labelu Fax

Hudební workoholik a vydavatel Pete Namlook nezahálel ani v minulých 10 měsících a pro fanoušky elektronické hudby připravil další poctivou dávku vlastní muziky i dalších umělců, kteří jsou instrumentální poloze tohoto Němce blízcí.

10_pete_namlook_1Žádný hudební směr nemá právo být šmahem odsouzen. Ani jazzrock, který osobně opravdu nemusím. Zásluhy na tom, že přijímám i tuto libůstku otců, má i Pete Namlook, který už před léty spolu s Wolframem Spyrou založili tradici fusion jamování. Z něho vzešla už šestice alb se společným názvem Virtual Vices. VIRTUAL VICES VI (Fax label, 2008, 54:37) měla po předchozích šťavnatých dílech ale hodně těžkou výchozí pozici, přesto svou kvalitu pánové prokázali i tentokrát. Hned úvodní devítiminutovka Clapham Ratrun přináší pořádnou porci jazzrockového muzikantství postaveného na současném elektroničtějším soundu. Bicí, basa a roztřesené leč hutné Hammondy ovšem nesmějí chybět. V chytlavém reggae groovu protancujeme další kousek M-Maybe, leč poté na delší dobu zklidníme. Klavírní Canterbirth nám přiblíží pohodu anglické kavárny, na slušné porci různých fi eld recordings postavená Greenwich Meantime prezentuje rozjímání přenesené z města do přírody. Teprve poslední dva kousky, konečně i se stylově sólující elektrickou kytarou, přenesou desku nazpět do swingujícího Německa. Znovu výborné a barevné album bez mindráků.

10_pete_namlook_2Název alba WAR (Fax label, 2008, 58:15) i samopal na obalu by mohl svádět k domněnce, že deska Krystiana Sheka bude řešit krvavé konfl ikty ve světě. Není to pravda. Hudebník je velký pozorovatel a osobně se na své nejnovější desce věnoval sofi stikovanějším a prchavějším kolizím náhodných chodců na chodníku nebo cestujícím na nádražích. Lidské mraveniště je inspirací, která po letech účinkování na striktně taneční scéně Krystiana přivedla do umírněnějších vod IDM poslechové elektroniky. Po dvou albech, která zpod jeho ruky vyšla před šesti lety (jak pod tímto pseudonymem, tak ve dvojici SOL) došlo k dalšímu posunu směrem k většímu vnesení ,přírody‘ do dříve striktně chemické hudby. Jednotlivé skladby jsou svou stavbou vzdušné a prosvětlené, stejně jako moderní skandinávská architektura. Už jsme to tu párkrát slyšeli (například u Orbital, nebo na Fax labelu třeba od New Composers), přesto necelá hodina novinky War, nakonec i po uvědomění si všech souvislostí, vyloudí spokojený úsměv na tváři.

10_pete_namlook_3Loňský rok se věnovala spolupracující dvojice Pete Namlook + David Moufang alias Move D civilizační trilogii. Nejdříve se vydali vynikajícím, world music ovoněným albem Travelling The Silk Route po Hedvábné stezce, poté do současnosti severoamerické ekonomické krize (There!) a nové album XVIII: SEXOID (Fax label, 2008, 70:33) už hledí do budoucnosti. Jak už naznačil Woody Allen ve sci-fi komedii Spáč, v budoucnosti se stroje postarají o všechny naše potřeby, včetně těch nejintimnějších. Hudebně jsme ale v podobném modu, jako na předešlých dvou dílech trilogie. Minimal elektro se pere na jednom nosiči s poslechovou, ale i taneční elektronikou. Navíc v podobě, ve které jsme už oba pány slyšeli nesčetněkrát. To je první půlhodina desky. Třetí ukázka Get Your Chillums Out zklidňuje repetitivní ostřejší energii a do uvolněného atmosférického prostoru vpouští drnkací nástroje (že by oud?) zavádějící nás do neznámého futuristického harému. Poslední kousek Retro Future pak do tajemného prostředí vnáší lounge najazzlou atmosféru, takže nakonec z tuctového posluchačského zážitku vyjdou oba pánové ještě docela se ctí.

10_pete_namlook_4Další kolaborační album pana vydavatele Petea Namlooka uvádí do široké Fax rodiny dalšího člena. Gabriel Le Mar je dubový specialista. Na rozdíl od Itala Gaudího, s nímž Namlook měl také nedávno jisté pletky, Le Mar se na dub dívá více z taneční perspektivy. Jejich kolaborační debut NAMLOOK • LE MAR (Fax label, 2009, 54:48) můžeme rozdělit na dvě části. První, obsahující čtyři položky z celkem šestidílného tracklistu, je věnována elektru v jeho minimal provedení. Le Mar ho zdobí propracovanou rytmickou, především dubově nevyzpytatelnou basovou linkou. Namlook k tomu v kousku Springtimer dodá nečekané vyhrávky na elektrickou kytaru. Druhá část je čistě ambientní. Navíc maximálně atmosférická, možná ještě více, než jsme měli možnost slýchat z Namlookovy série Silence. Dohromady jde trošku o nesourodou směsku hudby, která v obou polohách představuje kvalitní průměr tvorby vycházející na Fax labelu.

10_pete_namlook_5Poslední, prozatím devatenáctý díl společné improvizační série Petea Namlooka a Move D vznikl v domácím Davidově studiu reSource a zastihl oba protagonisty ve velmi uvolněné náladě. Jak jinak si vysvětlit meditativní vyznění tří kompozic, které jsou obsahem desky XIX: DAWNING OF A NEW DECADE (Fax label, 2009, 59:08). První desetiminutovka Polar Melt je klasický ambientní rozjezd se všemi Namlookovými náležitostmi (statické atmosférické plochy, spousta ,kosmických‘ průpovídek a efektů, pomalé otáčení analogovými efektovými knofl íky). Prostřední položka Black Sun tepe jemným minimalistickým rytmem, do kterého se neustále naváží vpády brutálně zkresleného saxofonu (!!). Stále se pohybujeme v podprahově tanečních sférách. A závěrečná půlhodinovka Change Prevails je barevný sonický sen se spoustou samplů, které se skladbou pouze prosmýknou nebo ho ovlivňují delší dobu, jako nečekaný společník na cestě nočním vlakem. Tohle album si rozhodně neberte s sebou do auta na delší noční přejezdy!

10_pete_namlook_6Doposud posledním albem, které na labelu Fax vyšlo, je debutová deska Lorenza Montany nazvaná BLACK IVY (Fax label, 2009, 63:22). Zatímco Pete Namlook má své skladby založené na kombinaci elektronických vlivů 70. a 90. let s přesahy na všechny strany, Lorenzo postavil své krátké kompozice na laptopovém fundamentu přelomu tisíciletí a z tohoto výchozího bodu se rozhlíží směrem nazpět, do minulosti. Příjemné instrumentální album má spíše relaxační parametry, kdy na click’n’cut skořápku je často navlečena melodická IDM vrstva, připomínající líné výlety A Reminiscent Drive či Sounds From The Ground. Vynalézavý Lorenzo drobně variuje aranžmá od analogových retro vzpomínek až k chilloutovým zamyšlením ve středním tempu. Z nálady alba vyčnívají dva zpívané kousky s hostující Chelonis R. Jones. Debut Lorenza Montany je nenápadná deska, která suverénně hraje na známém písečku. Nevnucuje se, ale také rozhodně neurazí.

Přidat komentář