Losangelesští Mother Superior jsou známi především jako doprovodná kapela Henryho Rollinse. Oplývají dostatečným důrazem i nasazením, hardcorová poloha je však jen jednou v jejich široké paletě. Jasně to ukazuje poslední album THREE HEADED DOG (Rosa Records, 2007, 65:23), které upomíná na doby, kdy rock byl ještě mladý a svěží. Vyvíjel se, hledal nové inspirace a nebyl zatížený zkostnatělými pravidly, co se v tom kterém subžánru sluší a patří a co naopak flagrantně porušuje pravidla.
Mother Superior si s tím naštěstí podobně jako před skoro čtyřiceti lety Led Zeppelin nedělají starosti. Na jejich posledním albu se objevují extrémně hutné Left For Dead i tvrdý a rychlý na riffu postavený Panic Attack, ještě zběsilější Wake Up Call s kanonádou bicích, ploužák Today Is The Day i jemné poloakustické Let It Go se steel kytarou Daniela Lanoise. V úvodním Obsessed stejně jako v Great Til ’78 se zase inspirovali u šlapavého boogie.
Instrumentálně schopné trio si navíc s motivy hraje a obměňuje je, takže ve valivém sabbathovském Left For Dead hutný základní motiv podaný s hardcorovou brutalitou nakrátko vystřídá melodický zpěv a chvějivý flutter psychedelické kytary. Mnohdy spojuje odlišné prvky, takže ve Violence Going Down se snoubí důraz hard coru s prvky zeppelinovského hard rocku, umocněnými sólem, Let It Go čerpá z country a ve First Impression jsou westcoastové sborové vokály jako od Crosbyho se Stillsem, Nashem a Youngem.
Albu nechybí nejen nápady, které by jiné kapele vystačily na tři desky, ale ani energie živé nahrávky.
