Open air – Soundwalk

1. 9. 2014, kostel Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu, Praha
Každý projekt Orchestru Berg pod taktovkou Petera Vrábela slibuje opravdový umělecký zážitek a něco navíc. Kromobyčejnou pochoutkou bylo před časem například představení Schwarz auf Weiss Heinera Goebbelse, které v mnohém předčilo i jinak skvostné video Ensemble Modern, svébytné bylo i provedení Weather Michaela Gordona v pražské Trafačce, živá vystoupení k němým filmům atd.
Novou sezónu otevřel Berg tentokrát akcí nazvanou Open Air – Soundwalk, která se sice kvůli nepřízni počasí nezdařila podle plánu, ale přesto stálo za to ji absolvovat. Úvodní „zvuková procházka“, kdy se diváci vydali s průvodcem do okolí pražského Klementina přes Mariánské náměstí na nábřeží a zpět okolo Divadla Na zábradlí, měla za cíl řízeně naslouchat zvukům města, což je docela zajímavý princip, jak se připravit na náročný poslech následujících hudebních seancí. Jenomže v dešti mezi davy turistů a při neustálých rušivých vizuálních vjemech na každém kroku to není zrovna jednoduché. To měl původně částečně eliminovat plán, kdy by se utvořily dvojice, kdy by se vždy jeden stal „vodičem“ a druhý „nevidoucím naslouchatelem“, ale ten se v dané situaci ukázal jako prakticky nerealizovatelný. Nicméně je dobré si někdy podobný princip vyzkoušet třeba individuálně a každopádně vás to může na následnou produkci naladit mnohem lépe než třeba posezení v hospodě. Tenhle otvírák nebyl v daný den ostatně zcela náhodný, neboť koncert zahajovala světová premiéra kompozice La Balade Jakuba Rataje, vítěze letošní soutěže NUBERG, která měla navazovat na zvukovou procházku a využívat různých ambientních prvků – například zvuku historické kašny na Révovém nádvoří, kde se následná vystoupení měla odehrávat. Vše se ovšem nakonec přesunulo kvůli nečekané „nadílce z nebes“ do prostor kostela Nejsvětějšího Salvátora, kam ovšem doléhá řinčení tramvají a motory aut zvenčí se značnou intenzitou, což by se jindy mohlo zdát rušivé, ale tentokrát to tam vlastně patřilo. Uvádění skladeb mladých českých komponistů je další více než jen záslužnou činností Bergu a Vrábel volí vždy opravdu zajímavá dílka. Ratajova „městská balada“ není sice ničím zcela převratným, ale má vskutku svěží esprit. Mezihrou byla protentokrát konceptuální kompozice Pendulum Music Steva Reicha, kterou autor označil též jako zvukovou sochu a zároveň své smíření s Johnem Cagem. Minimalistická hříčka pro zavěšené mikrofony, které se rozhoupou a svým kyvadlovým pohybem vytvářejí zvuk, byla skvělou inerpunkcí. Završením celého večera byla suita pro smyčcový ansámbl Shaker Loops dalšího minimalisty Johna Adamse, který je na rozdíl od svých souputníků něžným romantikem a konkrétně tento opus ve správnou chvíli dodal krásně uvolněnou náladu a pocit pohody. I řinčení tramvají bylo hned melodičtější a zvukomalebnější.
Další pochoutkou v podání Orchestru Berg by měla být projekce němého expresionistického filmu Město bez Židů režiséra H. K. Breslauera z roku 1924, které doplní zbrusu nově zkomponovaná hudba Petra Wajsara a bude k vidění a slyšení pod názvem Cinegoga ve Španělské synagoze v Praze 13. a 14. října.

Přidat komentář