Jedna z nejvýraznějších postav tuzemské elektronické hudby Moimir Papalescu, známý z Nihilists, Gun Dreams, Vanessy a Magentiku, chystá sólovou desku. Avizuje ji singl Japanese Garden, i když označení singl je v tomto případě trochu zavádějící. CD má 42 minut a kromě dvou písní z chystaného alba ještě přináší šest remixů Japonské zahrady.
Dvě skladby z alba Japanese Garden a Gazebo ukazují, nakolik byl Papalescu ovlivněn novovlnnou elektronikou osmdesátých let, syntezátorovými kapelami z té doby, které se s odstupem redukují jen na Depeche Mode, Erasure, New Order a možná ještě tak Ultravox, přičemž se zapomíná, že syntezátorových kapel byly stovky a jejich pojetí se od zmíněných výrazně lišilo. Nelze zapomínat na rané Tears For Fears, Human League a také kapely, které sice nebyly čistě syntezátorové, ale zvuk kláves v nich hrál velkou roli, jako třeba Japan. Japanese Garden je poctou té době, která přála experimentům a hledání, což ukazovali Cabaret Voltaire, dobou, ve které i obskurní projekty typu Dome měly posluchače.
Obě písničky však nejsou experimentální, ale příjemně plynou, mají posmutnělou melodii a podmanivou atmosféru odpoledního lenošení v zahradě, což zdůrazňuje i cvrlikání ptáčků nebo krákání havrana v druhé, kde bohužel vadí, že se opakuje týž sampl. A nechybí ani malinko orientálních názvuků. Nepřinášejí ale žádné ryze současné přístupy, linka bicích v Japanese Garden je rovná, jak tomu bývalo i v osmdesátých letech, což možná škoda, sice je to stylové, ale působí to trochu ploše. Jenomže experimentálnější pojetí přinášejí remixy. Zatímco Ferdersel a Janne Marvannen ctí tesknou náladu a od originálu se liší jen zdůrazněním ploch kláves, Celaoid900 si se skladbou vyhrál, odrazil se od basové linky a dal jí ráz elektrofunku, Vertical ji zase přiblížil do analogových sekvencerů a arpeggiatorů nabízejících prajednoduché smyčky. S náladou si pohrál remix od dua Kora et le Mechanix, kde je i původní rytmus automatu potlačen. Verze však není ani tak ambientní, jako spíš zvukomalebná v duchu kosmického psychedelického rocku, ačkoli se základní melodie opět z ploch vynořuje.
Většina remixů dokázala skladbu posunout, pozměnit její charakter, aniž by ji přitom zcela zbavily toho původního. Jakkoli jde mnohdy spíše než o remix o vlastní zpracování původního tématu.
X Production, 2012, 42:35