Jak asi víte, pendleři jsou lidé, kteří jezdí za svým zaměstnáním přes hranice. Trio Pendler sice k nám na Alternativu přijíždí, jeho domovským státem však zůstává Rakousko. Kdybych chtěl jednoznačně charakterizovat jeho debut z roku 2006 You Come to Me, nemusel bych se vyjadřovat k jeho vlastním skladbám, ale stačilo by, kdybych uvedl, jak přetvořili známý evergreen 
When the Sains Go Marching In: v jejich podání je to zádumčivý cajdák. Po třech letech tedy Pendler přicházejí s albem WE WENT FROM DESTRUCTION (Karate Joe, 2009, 39:11), které na prvotinu navazuje i nenavazuje. Je rozhodně popovější, rytmičtější a melodičtější, namísto dřívější nostalgičnosti a posmutnělosti (která byla ovšem stvrzením určité originality jejich projevu) pendlují od skladbičky ke skladbičce s větší rozrůzněností. V této souvislosti je třeba říci, že síla sourozenců Markuse a Sabine Marteových a Olivera Stotze není ani tak ve skladatelské invenci jako v aranžích. Na rozdíl od mnoha skupin, které řeší snažení po ,neobvyklosti‘ disharmonickým začátkem, po němž okamžitě přejdou do zaběhané rutiny, Pendler uplatňuje očividnou zvukovou přídavnost v průběhu celých skladeb, šikovně narušuje obvyklou plynulost drobnými hlukovými skrumážemi nebo samply, tedy jakýmsi kolážovým zastíněním i studiovým využitím instrumentáře, z čehož pak vyplývá jistá svébytnost. K té hodně přispívá atak bicích, ale i projev hlasově opojnější zpěvačky, občas spíše zpěvně promlouvající, jindy svůj hlas dráždivě zmnožující. Kdybychom hledali shodu: trojice svým projevem je bližší náplni slovenských Slnko Records nežli třeba brněnským Indies. Dekonstrukce? Částečná a mírná, avšak právě ona to je, která tento soubor vymaňuje z navyklé popové machy.