Reskata: Another Place

Bude to znít možná trochu sexisticky, ale dívčích kapel jsou odedávna tři typy. První staví obvykle především na hezkých tvářičkách a končí jako ozdoby podnikatelských večírků. Druhé vystavují na odiv samičí útočnost a často se stávají praporečnicemi radikálního feminismu. Třetí se pak věnují především hudbě a na to, zda nosí (byť třeba jen pomyslné) sukně či kalhoty se neohlížejí. Ty jsou podle zkušenosti nejtrvalejší – jakkoli ani u nich se publikum jistě nezbaví poněkud odlišného vnímání než u kapel mužských či smíšených. Myslím, že pražská Reskata je právě ten třetí případ. Jakkoli je její debutové minialbum ANOTHER PLACE (Faust Rec., 2007, 24:32) spíše ,časosběrným‘ dokumentem jejího vývoje, svědčí o muzikalitě pětice, vedené výbornou kytaristkou Blankou Maderovou. Nezkoumejme, jak se dívky dostaly k tomu, že v jejich nahrávkách hostuje veličina kalibru Hirama Bullocka, jisté je, že ani on, studiový profesionál par excellence, by s někým, o kom si nemyslí, že si udržuje kvalitativní laťku, do party nešel. Reskata hraje našláplý současný rock jako v titulní písni, hraje si s tanečními rytmy (Come On) a funky (Unreal), umí ale zajít až k zárodkům jazzového myšlení v akustické instrumentaci (Know You) – to vše s nepřeslechnutelnou muzikalitou. Reskata určitě ještě není ,hotová‘ kapela a má toho před sebou víc než ve zpětném zrcátku. Co je ale podstatné: byla by slibná, i kdyby nosila ony pomyslné kalhoty.

Přidat komentář