Swingin’ Utters neohromí číry až do stropu a záplavou fuckování, působí naopak velmi civilně, takže by mnohé v první chvíli ani nemuselo napadnout, že patří k předním představitelům kalifornského punku. Jako většina kapel vydávajících na labelu Fat Wereck Chords nabízejí chytrou hudbu, přičemž vycházejí z punku stejně jako jeho mateřští NoFX.
Swingin’ Utters své punkové ledví nezapírají, dokáží se do svých nástrojů opřít a nabídnout rychlý energický punk s nabroušenými kytarami, což ukazují už první dvě písně, singlovka Brand New Lungs a Taking The Long Way i v překotné (You’ve Got To) Give It All To The Man.
Nekončí však u nich. Kick It Over je retro v duchu beatu šedesátých let s westcoastovými vícehlasy, ani ostrá kytara nechybí. Bent Collector Of 1000 Limbs zase má ve sloce docela houpavý rytmus a sbory v pozadí, které opět ukazují na inspirací surfrockem. Swinging’ Utters vznikli na konci 80. let v Santa Cruz, odkud se přemístili do San Franciska. Ohlasy šedesátých let a středoškolského rocku, ze kterého si na raných deskách dělali legraci Frank Zappa, je patrný i v Sketch Squandered Teen. Good Things zase ukazují, jak kapela dokáže propojit výrazné melodie s ostrými kytarami, A nechybí ani irské vlivy, ke kterým se kapela vždy otevřeně hlásila, ovšem ne v oné okaté až prvoplánové podobě, v jaké je nabízejí Dropkick Murphy’s. Jsou vždy jen jedním z prvků ve směsi dalších ingrediencí a většinou nejde o na první poslech identifi kovatelný postup, jako je využití píšťal. Neovlivňují až tak zvuk, jako stavbu skladby. Objevují se v šlapavé Good Thinghs a ještě zřetelnější jsou v Lepers, Thieves And Whores a v Reds And Blues And Beggars, hnaých vpřed šlapavým riffem, který kontrastuje s vokály. Ale skupina dokáže zajít ještě dál, Scary Brittle Frame, je klasická irská – country.
Vydání Here, Under Protest, prvního studiového alba po osmi letech, se dalo čekat. Kapela se loni připomenula dvěma silnými singly. Dlouhohrající deska očekávání splnila, je vyrovnaná a nápaditá. Potenciál kapely se stále nevyčerpal a pořád se jí daří nepodléhat klišé. Swingin’ Utters ukazují, že melodický punk nemusí stát jen na dusavé sloce a vlezlém refrénu, že si lze s vokály vyhrát i ve sloce. Ono se to taky kapele dělá, když v ní zpívají hned tři členové z pěti.
Nápaditost a promyšlený přístup se objevuje i v textech, žádné prvoplánové slogany a vykřikování „fuck off“.
Fat Wereck Chords, 2011, 33:47