Americký zpěvák a kytarista T Bone Burnett vydal s dvanáctiletým zpožděním hudbu, kterou složil pro představení dramatika Sama Sheparda. CD TOOTH OF CRIME (Nonesuch/ Warner Music, 2008, 39:26) obsahuje deset temných skladeb ze stejnojmenné hry, v níž se známý autor nekonvenčních příběhů rozhodl prozkoumat duši rock’n’rollových hvězd. V Shepardově příběhu je konfrontován zestárlý rocker Hoss se svým mladým rivalem Crowem. Pomocí umných dialogů se ti dva čím dál více zaplétají do slovní bitvy o rokenrolový trůn, k čemuž jim napomáhá i hudební složka z Burnettova pera.
Nezainteresovaný člověk by si pojítka mezi Burnettem a Shepardem mohl všimnout až po shlédnutí filmu Wima Wenderse Nechoď klepat na dveře z předloňského roku. Jeden k němu napsal muziku, druhý scénář. Jejich spolupráce se však začala odvíjet už v 90. letech, kdy se také rozhodli přivést znovu k životu hru Tooth Of Crime, původně uvedenou už v roce 1972. Na premiéře její nové, notně upravené verze z roku 1996, se Burnett mimochodem seznámil s bratry Coenovými, kteří ho přizvali k hudební spolupráci na filmu Big Lebowski, a tím začala T Bonova nejúspěšnější etapa. ¨
Během další dekády proslul jako skvělý producent, a to jak filmových soundtracků, tak i alb řady nekonvenčních interpretů. Za výběr hudby k snímku Bratříčku, kde jsi? získal Grammy a od té doby sbírá jedno ocenění za druhým. Fajnšmekry nejnověji okouzlil nečekaným propojením zpěváka skupiny Led Zeppelin Roberta Planta s countryovou zpěvačkou Alison Kraussovou na loňském CD Raising Sand. U všech svých projektů se řídí instinktem, jenž nemá nic společného s výsledky popových žebříčků, a každou nahrávku dokáže opatřit jedinečným zvukem, který onehdy definoval jako „jam session v obří rumbakouli“.
Desky s vlastním materiálem vydává jen zřídka (minulé album The True False Identity pustil do světa před dvěma lety, ovšem po patnáctileté pauze). Když už se tak ale stane, Burnettovy skladby jsou stejně dobře rozpoznatelné jako jeho producentský rukopis. Především je charakterizuje virtuózní užívání protikladů a slovních hříček, z nichž vznikají absurdní verše typu „lidé mi říkají, že vypadám jako peklo, ale já jsem peklo“. Právě to se posluchač dozví jako první ze všeho, když si pustí T Bonovu novou desku. A ještě více ho vyvede z míry, když – rovněž ihned v úvodní skladbě – uslyší, že „tohle je příběh založený na pravdivém příběhu založeném na lži“.
