Postrockový montrealský label Constellation Records se deset let zaměřoval čistě na domácí muzikanty. A že bylo z čeho vybírat! Godspeed You! Black Emperor, Do Make Say Think, Polmo Polpo nebo A Silver Mt. Zion jsou pojmy, o kterých netřeba dlouze diskutovat. V loňském roce vypustilo vydavatelství svou první nekanadskou vlaštovku, album kalifornské zpěvačky Carly Bozulich (v listopadu vystoupila na strahovské Sedmičce) a v letošním roce k ní přidávají další exemplář, desku amerického písničkáře Vice Chesnutta s albem NORTH STAR DESERTER (Constellation, 2007, 57:07). A rozhodně ne náhodou. Byla to právě jeho hudba, která se před deseti lety stala spouštěcím mechanismem Constellation Records. Dokážete si tedy představit, co znamenala prosba Vice přes společného přítele, filmaře Jema Cohena (Benjamin Smoke, Lost Book Found), v Montrealu natočit novou desku. Státní převrat je zřejmě adekvátní srovnání. Není tedy divu, že se do služby Vicově vznikající desce ponořila celá smetánka labelu: kompletní A Silver Mt. Zion, Guy Picciotto (Fugazi), Chad Jones, Nadia Moss (Frankie Sparo) a další muzikanti z Hangedup, The Quavers, Godspeed You! Black Emperor a tak dále. Výsledkem je album, jež i přes žánrové veletoče potěší především milovníky poctivých písniček, jaké známe právě od alternativních Američanů. Tucet novinek hravě přesvědčí i nezasažené posluchače, že Chesnutt je rozený vypravěč. Jednou mrazivé, podruhé zas hravé až humorné, ale za všech okolností hluboce osobní a v textové složce až nepřiměřeně nadějeplné skladby tvoří na CD dobrý kontrast hudební složce, která až tak rozjásaná není. Parta okolo Efrima Menucka ve studiu Hotel2Tango nechala některé songy v cudně prostých aranžích se zásadní akustickou kytarou, jiné pak navlékla do honosných, komplikovaně postrockových hábitů plných kytarových vazeb a skřípění. Ani z jedné skladby ale nezmizelo to nejdůležitější – autorova osobnost a vypravěčská jedinečnost (jen podobnost s hlasem Kurta Wagnera z Lambchop občas mate) s duchem neustále na cestách.
