Vijay Iyer with Prasanna & Nitin Mitta: Tirtha

7_vijayPustí-li vám někdo hudbu z tohoto disku, budete v prvních minutách váhat, kterýže to skladatel minimalismu se rozhodl svou repetitivní skladbu pro klavír a elektrickou kytaru opatřit hudebním valérem melodiky rág a rytmy tabel. V průběhu této skladby Duality se však, hlavně díky kytaře, hudba improvizačně krásně rozvine a už jste chyceni ve svérázné muzice a atmosféře tria klavíristy Vijaye Iyera, amerického rodáka indických přistěhovalců. Jeho souputníky jsou dva z Indie přizvaní muzikanti. Ve svých improvizacích snad ještě výraznější, než sám kapelník, je kytarista Prasanna, vystudováním strojař z Madrasu, jazzman absolvující bostonskou Berklee College of Music a zakládající prezident Hudební akademie v Swarnabhoomi, první indické profesionální vysoké školy soudobé hudby. Prasanna sice střídá umělecké a pedagogické pobyty v Indii s Amerikou, ale právě na Západě získal obrovské zkušenosti ve světě jazzu a fusion po boku špičkových hráčů ze Spojených států a západní Evropy. A průběžně znějící rytmy tabla Nitina Mitta nás seznámí s jedním z nejlepších mladých rytmiků v žánru indické klasiky a připomenou nám, o co se kdysi swingující rytmika jazzu ochuzuje dnes často užívanými strojovými rytmy.
Slovo tirtha (v anglické fonetice) znamená klidné místo v proudu, což u řeky představují mělčiny v zátočinách. Pro Vijaye Iyera duch takového místa je prostředím pro bezkonfliktní lidské pocity a projevy, tedy také pro hudbu. A hudba tria doopravdy jen čeří hladinu, ale s příjemným vzrušením, které vnímáme na posvátněji chápaných místech země. Má v sobě spiritualitu staré indické civilizace, jejíž učení tak rádi vyhledávají lidé zbloudilí v chaosu současné západní kultury. Trio se v roce 2007 sešlo u příležitosti koncertu k šedesátému výročí indické samostatnosti a album nahrálo o rok později. Posluchače napadne zamyslet se nad „indickou“ kytarou Johna McLaughlina se Shakti, rozdíl je zřejmý – McLaughlin se nikdy nebránil tomu, aby ohromoval rychlostí svých prstů, což dodávalo jeho exhibicím často dojem povrchnosti. Prasanna naopak působí hlubokým ponorem do své duše. Iyer jeho sóla podporuje docela důrazným doprovodem, sám hraje svoje zajímavě strukturovaná sóla. Nitina Mitta nám několikrát předvede svými sóly neuvěřitelnou techniku rytmického přediva. Krásnou baladou, chtělo by se říci cooljazzovou, v blue náladě, jakoby navíc ověnčenou estetikou hudebního romantismu, zní například skladba Abduance – ale obdobná atmosféra sálá i z jiných. Zvláštní rockový podtext vycítíme v Gauntiet. Album uzavírá skladba nazvaná Entropy And Time, vycházející z jednoho motivu ragy bilahiri a souvztažnost pojmů entropie a času možná nejlépe charakterizuje hudbu tohoto skvělého disku. Témata skladeb napsali Iyer (5) a Prasanna (4). U etikety ACT Music je to Iyerovo třetí album, po vysoce ceněném Historicity (2009) a Solo (2010). Trio se v Praze v klubu Jazz Time představilo letos v dubnu.

ACT Music/2HP, 2011, 60:29

Přidat komentář