Rounder Records

Být indie labelem a disponovat armádou devadesáti zaměstnanců? To v dnešní době zní spíše jako protimluv. Přesto se v případě stálice jménem Rounder Records jedná o suchý fakt. Jedno ze tří největších nezávislých vydavatelství ve Spojených státech slaví v plné vitalitě neuvěřitelných 45 let fungování a náš Mejdan na oslavě nesmí chybět. Vzhůru do Nashvillu!
Stačí jedno číslo na začátek – 49 cen Grammy – aby i zcela neznalý hudební fanoušek pochopil, že v případě Rounder Records má co do činění s labelem výjimečných kvalit. Ten, spíše než na výjimečný nos a sofistikovaný talent skauting, sází v nejlepším slova smyslu na tradici. Je to právě toto vydavatelství, které se stará o vydávání záznamů slavného etnomuzikologa Alana Lomaxe nebo vybrané nahrávky Kongresového folkového archivu. Vedle nich tu vycházejí nahrávky hvězd bluegrassu (Alison Krauss), blues (Smokin’ Joe Kubek), jazzu (Madeleine Peyroux), zydeco (Buckwheat Zydeco), reggae, world music, rocku (Cowboy Junkies), soulu (Irma Thomas), country (Riders in the Sky) nebo cajunu. Dohromady za 45 let více než 3400(!!!) nahrávek.

FOLKOVÉ KOŘENY
Přitom začátek fungování labelu byl znovu podobný tomu, který jsme si zde už několikrát zmiňovali: folkoví fanoušci se dozvěděli, že jejich favorit nemůže najít vydavatele, a tak mu pomohli s vydáním na vlastní pěst. V tomto případě se jednalo o Kena Irwina, Marian Leighton-Levy a Billa Nowlina, studenty Tufts University sídlící nedaleko Bostonu. Ti nemohli přenést přes srdce, že jejich milovaný banjista George Pegram má v šuplíku už tři roky schované výborné album, a tak ho za cenu 125 dolarů vydali sami. Z cestovatelů po folkových festivalech se tak plynule přesunuli do kategorie návštěvníků, kteří na tyto akce přijíždějí i z obchodních důvodů. Už od počátku trojice měla za cíl nejen představovat nováčky na scéně, ale i dokumentovat tvorbu ostřílených harcovníků a nahrávek (včetně starých vinylů na 78 otáček), na které se zapomnělo. Už po čtyřech letech mohla ústřední trojice opustit svá dosavadní zaměstnání a plně se věnovat vydavatelství. Přitom první výraznější úspěch labelu přišel až s vydáním druhé desky Move It On Over bluesrockerů George Thorogood and the Destroyers, která za půl milionu prodaných kusů shrábla pro své chlebodárce první zlatou desku. Hned další rok přistála na stole vydavatelů i první Grammy. O tu se pro změnu zasloužil se svou deskou Alright Again bluesový kytarista/ houslista Clarence „Gatemouth“ Brown. Příležitost vydávat známější interprety dala Rounder možnost spojit se s řadou dalších vydavatelství. Například s Heartbeat Records, kteří se specializují na reggae. Po úzké specializaci na folk, rock a blues náhle přišlo žánrové rozšíření. Snaha pokrýt opravdu široké žánrové pole (od zydeco přes reggae až po křesťanský rock) se labelu nevyplatila a po rozepři s řadou zaměstnanců na přelomu 70. a 80. let se Rounder jen pár let poté propadl do druhého období temna. Navíc poprvé i do červených účetních čísel.

ALISON NA SCÉNĚ
Po restrukturalizaci a získání druhé Grammy (album dříve nevydaných nahrávek klavírní legendy z New Orleans, Professora Longhaira), přišel okamžik, který se zpočátku pro zdárný chod labelu nezdál zas tak podstatný. Trio zakladatelů v roce 1987 podepsalo smlouvu s tehdy šestnáctiletou houslistkou Alison Krauss, nadějnou bluegrassovou novickou, která ale nijak nevybočovala z řady desítek dalších nováčků, jež si vedení vyhlédlo dříve. Po třech letech se jim ale Alison odvděčila první Grammy za desku I’ve Got That Old Feeling a od té doby k prvnímu ocenění připojila dalších šestadvacet! Nabídky major labelů se jí od té doby snaží přetáhnout na svou stranu, ale stejně jako Depeche Mode s Mute, Alison stále dává i přes platinové prodeje přednost osobnímu vztahu s in- Zasloužilá folková instituce die vydavatelstvím. Zatím největším trhákem déle než pětadvacetileté spolupráce je deska Raising Sand natočená se zeppelinovským zpěvákem Robertem Plantem. Rounder Records ovšem není postaveno pouze na postavě letos čtyřiačtyřicetileté Krauss. Nově založený sublabel Bullseye Blues se například začal svědomitě starat o bluesovou legendu Lowella Fulsona a vedle toho dal šanci tehdy začínajícímu Smokin’ Joe Kubekovi.

INDIE BULDOZER
Značka pod sebe začala stahovat zajímavá leč churavějící vydavatelství. Vytvořila si funkční distribuční síť (Distribution North America), která se v druhé polovině devadesátých let starala o prodej více než 400 menším labelům. Nazpátek ale k obsahu nosičů Rounder Records. Trojice zakladatelů využila moment přechodu k CD nosičům, aby uspořádala mnoha výrazným postavám americké písničkářské a bluesové historie reprezentativní rozsáhlé kolekce. Jmenovat můžeme například Woodyho Guthrieho nebo Jellyho Roll Mortona. Vedle toho se label stále stará o okrajové originály, jako například židovského cimbalistu Moskowitze, hornické písničkářky Dickens, bahamskou legendu fingerpickingu Spence či chybějící článek mezi blues a hillbilly Riddlea. K tomu připočtěme četné novinky, například cajunskou dámskou supergroup Sisters, prvoligové rockery Cowboy Junkies nebo jazzového aristokrata Branforda Marsalise.
Ještě jednou se musíme vrátit k rozsáhlým edičním řadám, které zde už léta vycházejí. The Alan Lomax Collection, Library Of Congress Archive Of Folk Culture snad není třeba výrazně představovat. Vedle toho se label chlubí padesátidílnou Anthology Of World Music nebo North American Tradition Series. Vhodným muzikologickým doplňkem jsou pak hudební videa vydávaná labelem Vestapol v rounderské distribuci nebo série CD-ROMů, zaměřené vždy na jednu hudební oblast (např. Allons en Louisiane: The Rounder Records Guide to Cajun Music, Zydeco and South Louisiana věnovaný cajunské muzice a kultuře). K tomu připočtěme filmovou divizi Rounder, Rounder Kids, která se úspěšně věnuje dětským hvězdám, a takto bychom mohli pokračovat ještě dlouhou dobu.
Celé indie monstrum je přirozenou spojnicí mezi ambiciózními specialitkami pro znalce a „spotřebním materiálem“ pro širokou veřejnost reprezentovaným většinou průřezovými kompilacemi – háčky na potenciální budoucí zákazníky. Rounder Records je po 45 letech fungování důkazem, že dobrá muzika napříč dekádami se ani v nelehkých vydavatelských časech neztratí.

Přidat komentář