Vinylová split alba nabývají na popularitě, neboť nabízejí kapelám šanci vydat své nahrávky na nosiči a přitom nenést všechna rizika samy. Je také větší šance, že se náklad prodá, protože si desku koupí fanoušci obou kapel. Většinou proto split alba vydávají nějak spřízněné kapely, i když nemusejí nutně hrát úplně stejný druh hudby. Skladatel a noisemaker Tomáš Vtípil a pelhřimovští Frequently Asked Questions však přinášejí zcela odlišnou hudbu. Vtípil sice hrál s Čvachtavým Lachtanem a nyní působí v DG 307, na svých sólových nahrávkách však většinou dostojí charakteristice, kterou se sám označuje – je skutečně tvůrce hluku.
Jeho strana nabízí zpočátku čistý noise, kdy bručení oscilátorů doplňují od úvodu banální melodie piana a atonální vpády anarchistické kytary, která místy přechází do dlouhého vazbení. Rozhodně nic uklidňujícího, ale bohužel taky ne zas tak moc objevného, podobné enervující nahrávky se objevují od osmdesátých let na improvisingové scéně celkem často. Vtípil přístup moc neposunul, i když oceňuji jazzové piano v pozadí. Naštěstí se ale po dvou hlukových úryvcích objevuje skladba postavená na kytaře, jejíž motiv je postupně destruován a degradován do zvuků počítačových her. Po ní následuje další, až ambientně laděná skorobalada s banálním pianem, kytarou a pobrukovanou melodií. Závěr strany opět ukazuje Vtípilovu fascinaci oscilátory a různě pokroucenými zvuky. Vtípil se pohybuje na pomezí no wave free jazzu, industriálního noise, ohlasů Residents a abstraktního ambientu, z jehož rámce se ale vždy vymaní, neboť si libuje v dramatičnosti. Přes snahu o vytvoření dramaturgie působí nahrávka spíše jako soubor narychlo nadchozených skic, zachycení aktuálních experimentů, u nichž ale zatím není jasné, kam a zda vůbec k něčemu povedou.
Frequently Asked Questions nabízejí zcela odlišnou hudbu, která se pohybuje na pomezí minimalismu a undergroundového folku. Písním vévodí podmanivý, bohužel však ne příliš čistý hlas vokalistky, která často spíš deklamuje, než aby zpívala.
Hudba je příjemná, stojí na repetitivních vybrnkávaných motivech kytary, podkreslených měkkou basou a doplněných citlivými bicími. Kapela bývá řazena k undergroundu, s kterým má jistou spřízněnost patrnou zejména v přístupu a volbě básnických textů. Dokázala si však najít vlastní přístup a nekopírovat známé vzory, ovšem žádný objev nepředstavuje, takže albu chybí přesah, a to jsem zkusil i doporučovanou variantu pustit si obě kapely přes sebe. Vtípilovy zvuky daly hudbě Frequently Asked Questions další dimenzi, ale takto vytvořené náhodné setkání deštníku a šicího stroje na pitevním stole, kdy je písňová forma rozbíjena vpády nehudebních zvuků, nemá sílu Cageových experimentů s náhodnými přístupy, kdy se do hrané hudby pouštělo rádio.
Polí 5, 2013, vinyl
