Po minulém Metal Machine Music tu mám Je to zajímavé; někdy můžete o kapele říct, že se vám líbí, aniž byste ji vůbec slyšeli. Zní to sice trochu zvláštně, ale stává se to. A nemusí to být jenom tím, že vám ji vychválí kamarádi či novináři. Já jsem si už třeba oblíbil kapelu jen na základě názvu. Například Roxy Music. To jméno mě, nevím proč, vždycky natolik fascinovalo, že jsem byl přesvědčený, že musí dělat skvělou muziku. Což se potvrdilo. (Znamená vůbec „roxy“ něco? Nikdy jsem to nezjistil…, „music“ bych ještě věděl.) Ale jsou i kapely, které si oblíbím tak nějak matematicky. Automaticky. Zkrátka si tu oblibu odvodím. V tomhle jsou pro mě nejlepším příkladem francouzští Les Rita Mitsouko. Tu a tam jsem o nich slýchával (ale ne je) a něco se sem tam dočetl. A postupně se začaly tyto věci propojovat a křížit. Nakonec stála kapela v průsečíku takových veličin, že jsem je automaticky začal řadit ke svým oblíbeným kapelám, přestože jsem doposud od nich neslyšel ani takt. Fakt. Ale považte sami: napřed se o nich dočtu, že jim dvě desky v druhé polovině osmdesátých let produkoval Tony Visconti, častý spolupracovník T. Rex, Bowieho a dalších mých hrdinů. Potom zjistím, že s nimi několik písniček napsali a nahráli Sparks, moje kultovní kapela číslo jedna. Pak na internetu vidím, že první desku jim zase produkoval Conny Plank, můj nejoblíbenější německý producent. (Bez něj by nikdy krautrock nebyl takový jaký byl, pokud by vůbec byl.) No a pak koukám, že je Jean- Luc Godard obsadil do svého filmu! Člověk by řekl, že snad více si mě neznámá kapela už nemůže získat, když se ještě dozvím, že na čtvrté desce jim zahostoval Iggy Pop! Zkrátka, Les Rita Mitsouko, byli dlouho má nejoblíbenější kapela jakou jsem kdy neslyšel! Možná by se tomu dalo říkat autohype, nevím. Později jsem si, tedy už jen pro formu, sehnal a poslechnul pár jejich alb. Což bylo skoro zbytečné, protože jsem věděl, že se mi budou líbit. Takováhle forma mírně excentrického popu šmrncnutého new wave a lehce taneční osmdesátkovou elektronikou mě vždycky baví. Pokud jsou toto i vaše šálky čaje, tak vám je rozhodně doporučuji! Ke všem zmíněným indiciím si teď můžete přidat i to, že o nich psali v UNI.
