Každý, kdo se kdy ponořil do magické říše starých nahrávek country blues pořizovaných ve 20. a 30. letech labely jako Okeh či Paramount v rámci tzv. rasových sérií prodávaných na dobírku poštou a určených výhradně pro černošský posluchačský trh na Jihu, se s tím problémem setkal. Kouzelně znějící byť často pologramotní interpreti používali ve svých textech neuvěřitelně barvitě znějící sémantické obraty a idiomy, jejichž zvukové podobě, ale hlavně významu, však často nerozumí ani dnešní rodilý Američan. Samozřejmě, někteří badatelé jako Paul Oliver, Sam Charters, Jeff Titon nebo nejnověji Michael Taft (sborník Talkin’ to Myself, Routlege, 2005) věci hodně napomohli, když publikovali vlastní, velmi obtížně pořízené a přesto mnohdy významově nesrozumitelné transkripty řady bluesových textů Charlieho Pattona, Blind Lemona Jeffersona, Blind Willieho Johnsona či Sleepy Johna Estese tak, jak se domnívali, že jim rozumí ze vzácných a hraním odřených 78 ot. desek, nahraných navíc mizernou technologií, a nazpívaných lokálním žargonem zapadlými venkovskými a školou nedotčenými interprety. Požehnáním v tomto smyslu je nedávno vydané kompendium Barrelhouse Words: A Blues Dialect Dictionary (University of Illinois Press, 2009, 320 p. 17 dol.), které sestavil bluesový historik Stephen Calt. Formou abecedně řazeného slovníku obratů a idiomů, tato kniha vysvětluje ta nejneobvyklejší, nejobskurnější a nejpodivnější slova a výrazy, na které lze narazit na těchto pradávných bluesových deskách. Kombinací metody dokumentární evidence samotných songů s citacemi a odkazy na mimohudební zdroje, ale hlavně rozborem nesmírně cenných interview, která autor pořídil v průběhu 60. let s dnes již mrtvými interprety nahrávajícími v období dvacátých a třicátých let, Calt objasňuje významové nuance více než 1200 idiomů, místních názvů či lokálního žargonu užitých na deskách. Velmi převratné je jeho zjištění, že ty nejpodivnější výrazy, které lze v těchto bluesových textech nalézt, nebyly poetické či metaforické ,básnické‘ obraty, ale pouhý a bohapustý slang. Běžná dobová hantýrka užívaná jak zpěváky, tak jejich publikem. Tudíž tyto nahrávky představují nejenom specifi cký populární hudební žánr, ale též nesmírně cenný archivní depozitář dobové černošské mluvy. Léta jsem třeba pátral po tom, co mohl mít na mysli Sleepy John Estes, když v písni The Girl I Love, She Got Long Curly Hair (1929) svým hluboko v hrdle přiškrceným chraplákem zpíval „Well you know by that baby that I need my ashes hauled.“ Teď to vím. Prostě na něj přišla nutkavá milostná touha a on potřeboval, jak to říci slušně, „vymést popel ze svých kamen“.
