V sedmdesátých letech byl Neil Young naštvanější

Nové album švédské zpěvačky Idy Sand (* 1977) se jmenuje Young At Heart a obsahuje coververze písní Neila Younga (plus jednu od Joni Mitchell). Zatelefonovali jsme do Stockholmu a zeptali jsme se na okolnosti vzniku alba a na zpěvaččin vztah k Youngovi a jeho tvorbě.
idy
Vzpomenete si, kdy jste se poprvé setkala s hudbou Neila Younga?
Nevzpomínám si na konkrétní okamžik, kdy jsem Neila Younga slyšela poprvé. Ale muselo to být někdy, kdy jsem jako teenager začala chodit do hudební školy. V té době jsem jej hodně poslouchala, ale měla jsem ráda různé hudební styly. Nevzpomínám si tedy přesně, kdy to bylo, ale Neil Young byl od té doby vždy v mém životě přítomen.

A už tehdy, tedy v době dospívání, to pro vás byl jeden z nejdůležitějších autorů?

Vlastně mě v té době zajímal víc jazz, soul a pop a úplně nejvíc z toho všeho jazzoví zpěváci. Youngovy písně však pro mě měly čím dál větší význam a největší vliv má jeho hudba na můj život v posledních asi osmi letech. I dříve jsem ráda poslouchala americké písničkáře-vypravěče, jako jsou například Joni Mitchell nebo Bob Dylan, ale Neila Younga jsem dříve neposlouchala až tak moc. Změnilo se to až v posledních letech.

Na album Young At Heart jste vybírala především z jeho klasických hitů, ale Neil Young i dnes nahrává a píše nové skladby. Jeho nová tvorba vás neoslovuje?

Jeho nejslavnější písně z alba Harvest a z dalších desek ze 70. let v sobě mají určitou intenzitu a jejich texty jsou velmi naléhavé. Young jejich prostřednictvím vyjadřuje něco opravdového o době, kdy ty písně psal. Například ve skladbě Ohio reaguje na masakr na univerzitě v Ohiu – psal prostě o tom, co se skutečně stalo v té době a také v jeho životě. Netvrdím, že to dnes nedělá, ale v 70. letech byl možná o něco naštvanější a přímočařejší. Tak alespoň vnímám jeho kariéru.

V souvislosti s vydáním alba jste upozorňovala na podobné klima a podobnou mentalitu v případě Kanady a Švédska. Jak to tedy je?
Já jsem v Kanadě nikdy nebyla, ale když tam lidé od nás ze Švédska cestují, říkají: „Kanada, to je jako Švédsko. Je to velmi podobné.“ Ve Švédsku máme velmi chladnou zimu, brzy je tma a to napomáhá určité melancholické náladě. Lidé ve Švédsku jsou přátelští, čestní a upřímní, ale nejsme tak srdeční jak například Brazilci. Nejsme tak spontánní a energičtí. Kanada má podobné klima a podobný ráz krajiny a Švédsko se ke Kanadě často přirovnává. Lidé v Kanadě jsou také přátelští, ale možná ne tak spontánní.

Zdůrazňujete Youngovu naléhavost nebo přímočarost. Máte ve Švédsku podobné písničkáře?
Ano, ve Švédsku máme řadu rockových písničkářů nebo zpívajících básníků, je to u nás velmi důležitý žánr. Jedním z nejznámějších je Lars Winnerbäck, který hodně píše o problémech své doby. Hraje pochopitelně rock’n’roll, žádný jazz. Zpívá ale švédsky, a proto asi není jinde známý. Ale to je první jméno, které mě napadá. Ano, Lars Winnerbäck.

Jakým způsobem jste skladby na album Young At Heart vybírala?

Zabralo mi to dost času, musela jsem naposlouchat hodně jeho hudby včetně nahrávek skupiny Crosby, Stills, Nash & Young. Snažila jsem se v písních hledat určitou atmosféru, se kterou bych se mohla ztotožnit. A také jsem se rozhodovala podle toho, jak písně zněly, když jsem si je přehrávala na klavír. Musely to ale být skladby, ke kterým mám nějaký vztah. Nakonec mi to vyšlo tak, že album obsahuje především písně ze 70. let a z nejslavnějších desek. Tato alba totiž mají určitou náladu, se kterou skutečně souzním. Byl to pro mne velmi zajímavý a inspirativní projekt. Měla jsem z něj trochu obavu, protože Youngovy písně jsou ikonické a lidé si mohou říct: „Nějaká jazzová zpěvačka, jak ta může něco takového zpívat…“ Ale mě ta práce velmi bavila a také jsem měla velkou podporu od svého vydavatele.

Co bylo nejnáročnější na aranžích?
Bylo důležité najít správný zvuk. Hodně jsme pracovali se zvukem kytary a od počátku jsem také věděla, že chci mít na albu kontrabas a varhany. Z nahrávky měla vyzařovat určitá vřelost. Ale myslím, že jsme hned věděli, jakého zvuku chceme dosáhnout. Můj manžel, který na albu hraje na kytaru, okamžitě pochopil, o co mi jde. Velmi dobře se nám spolupracovalo. Důležité bylo najít ten vřelý zvuk, aby celek zněl tak nějak lidsky. To byl můj hlavní záměr.

Album produkoval Nils Landgren, známý švédský trombonista a skladatel. Proč jste si ke spolupráci vybrala právě jej?
S Nilsem jsem v posledních devíti nebo deseti letech spolupracovala mnohokrát. Bylo pro mě tedy důležité mít jej ve studiu už proto, že zná mé slabé stránky i má pozitiva a já mu věřím. Upozorní mě třeba na to, že se vydávám někam, kde nezním tak důvěryhodně. Beru jej jako někoho, kdo předem rozpozná kvalitu. Dobře mě zná, je to můj dobrý přítel a já mu velmi důvěřuji.

Existuje živá verze alba?
Koncertovali jsme s tímto projektem ve Švédsku a v Německu a do Německa se s kapelou vrátíme na začátku roku 2016. Považuji za čest, že tento program mohu hrát i naživo. Sama se pokládám především za koncertní umělkyni, myslím, že to je moje silná stránka. Jsem také ráda, že jak ve Švédsku, tak v Německu máme na album velmi dobré recenze. A nás baví hrát ty písně živě.

Před Young At Heart jste vydala album The Gospel Truth, které obsahovalo gospely a bylo poctou zpěvačce Mahalii Jackson. Máte raději koncepční desky než „obyčejná“ řadová alba?
Ano, je pravda, že doteď jsem se zaměřovala především na konceptuální alba. Ale na druhou stranu netajím, že bych ráda natočila profilové CD se svou vlastní hudbou, jen jsem se k tomu zatím neosmělila. Píšu hodně, ale jsem sama na sebe velmi přísná. Doufám tedy, že budu schopná se od této kritičnosti oprostit a brzy natočím i svou vlastní hudbu. Nicméně velmi mě baví i aranžování, které považuji za kreativní a krásnou disciplínu.

Máte už v hlavě nápad na další desku?
Momentálně v hlavě žádné nové nápady nemám. Ani s vydavatelstvím jsme nic nového neplánovali, protože album teprve nedávno vyšlo. Ale sama teď přemýšlím právě nad tím, že bych opravdu nahrála některé své vlastní písně. Možná bych je prostřídala opět nějakými coververzemi. Musím ale říct, že napsat píseň mi zabere nějaký čas. Někdo si sedne, vezme do ruky kytaru a za hodinu má skladbu hotovou. Já potřebuji hodně času, vracím se k nápadu, přepisuji, nejsem jako autorka příliš produktivní. Ale doufám, že se to časem zlepší.

Slyšel už Neil Young vaše album Young At Heart?
Ne, nemám o tom žádné zprávy. Byla by to pro mne čest, ale zároveň bych se toho trochu bála. Ovšem přemýšlela jsem o tom a možná bychom mu jedno CD mohli poslat. Ale jak vím, Neil Young je velmi nekompromisní, když posuzuje, jak druzí přepracovávají jeho písně. Když jej někdo žádá o autorizaci, velmi často odmítne, protože mu záleží na integritě jeho díla. Ale uvidíme, třeba si to jednou poslechne. Bylo by to pěkné.

Přidat komentář