V letošním roce slavíme 25 let od pádu komunismu a při této příležitosti si můžeme jen lehce zopakovat, jak na tom byla domácí populární hudba. Jedním slovem bídně. I když už se blýskalo na lepší časy, prstík tuhým normalizačním krunýřem prorazilo jen pár rockových a alternativních projektů. Taky výkonnější počítače s elektronikou se musely prolustrovat, zda náhodou nejsou kontrarevolučním nástrojem nabourávajícím socialistické Československo. V tom stejném roce vznikl v Sheffieldu elektronický label WARP a ihned se dostal na špici nezávislého žánrového pelotonu, kde poté setrval víc než dekádu.
Jak se mu to podařilo? Už od začátku měli pánové Steve Beckett a spol. čich na hybatele dění. Ať už to byli raveoví LFO, IDM inovátoři Autechre, inspirativní podivín Aphex Twin, downtempoví věrozvěsti Nightmares on Wax, drum’n’ bassový pionýr Squarepusher, indie elektroničtí písničkáři Plaid, analogově laptopoví melancholici Boards Of Canada nebo další významné kapely vydavatelství, s jejichž vyjmenováváním bychom mohli pokračovat ještě pěkně dlouho. Použiji klišé, ale pokud jste v 90. letech potřebovali vědět, co se v elektronické hudbě bude dít nového, pak jste automaticky kupovali novinky WARPu.
Pojďme se na celý ten elektronický rej podívat podrobněji. Zatímco mainstreamové publikum bylo penetrováno především raveovou vlnou, podporovanou řadou poloilegálních akcí po celé Anglii, WARP (jehož jméno je složeninou motta „Weird and radical projects“ – podivné a radikální projekty) se záměrně vyhnul elektrohippie třeštění a dal ihned prostor tvůrcům, kteří krom tance mysleli i na jiné než drogami a tancem nasycené světy. „Měli jsme štěstí, že jsme založili vydavatelství v době, kdy se prodávalo ještě velké množství vinylových singlů,“ vzpomínal nedávno v rozhovoru pro britský Guardian Steve Beckett, jeden ze tří zakladatelů, který jediný dodnes label stále řídí. Elektronická scéna opravdu byla postavena na nosičích kratší stopáže, takže první album můžeme u WARPu registrovat až po dvou letech činnosti. Jedna lo se o bezejmenný debut projektu LFO, jehož stejnojmenný singl silně rotoval ve vysílání MTV. Technologicky strohý sound, který posléze ještě více proslavil Aphex Twin nebo už zmínění Autechre byla jedna linie, kterou se tvorba zde upsaných spolků ubírala. Ty druhé nejlépe reprezentovali autoři hned další dlouhohrající řadovky, Nightmares On Wax. Ti taneční horečku usměrnili do klubů, kterými vibroval soul a funk. Jejich debut A Word Of Science je dodnes klasikou, kterou si lze s chutí poslechnout. Úplně nejlepším způsobem, jak podchytit estetiku tehdejší tvorby umělců vydávající na labelu WARP, je zaposlouchat se do tehdejší profilové kompilační řady Artificial Intelligence, která nabízela to nejlepší ze současné inteligentní taneční elektroniky. Když label slavil v roce 1999 deset let fungování, měl za sebou vydání celé řady žánrových milníků a pověst vydavatelství s typickým, futuristickým zvukem.
Přelom tisíciletí zastihl WARP v nové pozici. Kanceláře vydavatelství se po letech přesunuly ze Sheffieldu do Londýna a z dvojice vůdčích osobností odpadl Rob Mitchell, který podlehl rakovině. Elektronická hudba se na přelomu milénia stala tak mohutnou a chaotickou subkulturou, že do té doby vizionářskému labelu částečně protekla mezi prsty a dlouholetý lídr se zařadil, jako jeden z mnoha, do hlavní skupiny nezávislých vydavatelství. Možná i z tohoto důvodu se začaly, k překvapení všech, v katalogu objevovat rockové nebo hiphopové kapely. Ani zde ale nemá WARP při výběru špatnou ruku. V roce 2001 vyrašil na kmenu oddenek pojmenovaný Lex Records, který se soustředil na sbližování elektronického undergroundu s urban vlivy. Boom Bip, Non-Prophets, MF Doom a především tehdy téměř neznámý Danger Mouse zde operovali na poli, které se v budoucnu ukázalo jako více než plodné. Největší reklamu ovšem labelu přinesla kolekce, která nakonec vůbec nespatřila světlo světa – Grey Album Danger Mouse, ve kterém autor do sebe umně zapasoval Bílé album The Beatles a Černé album Jay-Z. Následné přestřelky s EMI, který zastupoval katalog The Beatles a zcela spontánně zorganizované Šedivé úterý, kdy bylo album na internetu natruc vypuštěno volně ke stažení, vytvořilo z Danger Mouse obletovanou producentskou figuru, která dokázala příležitost chytit pevně do rukou. Zakladatel sublabelu Tom Brown vycítil dobrý vítr a pár měsíců poté Lex Records od WARPu vykoupil. Vůbec, rok 2005 byl v žánrových veletočích kruciální. To, že zde debutoval Jamie Lidell se svou popsoulovou deskou Multiply se dalo vzhledem k soulové taneční niti ještě pochopit, vydání debutové desky čisté kytarové partičky Maximo Park už spousta fanoušků nesla výrazně hůře. „Fanoušci si stěžovali na to, co vydávám hned od počátku našeho fungování. Velmi nelibě nesli například fakt, že jsme jako vůbec čtvrtý nosič historie vydavatelství vypustili v roce 1989 do světa hiphopový dvanáctipalec DJ Minka,“ vzpomínal v rozhovoru pro portál Japan Times Steve Beckett. Následné angažování mathrockových Battles nebo renesančních poprockerů Grizzly Bear už tedy nebylo takovým překvapením. Dnes v řadách vydavatelství najdeme post hiphopovou hvězdu Flying Lotuse, dance punkovou sebranku !!! (čti čk čk čk), ambientního krále Briana Ena, analogově elektronickou hvězdu Oneohtrix Point Never nebo post dubstepovou dvojku Mount Kimbie. Dalo by se tedy říci, že přerod ze specializovaného indieelektronického vydavatelství směrem k univerzálnímu se WARPu vcelku vydařil.
Dvacáté výročí oslavil label, který se vedle hudby věnuje také filmové produkci v rámci filmové společnosti Warp Films a digitální distribuci nahrávek stovkám menších labelů skrze portál Bleep.com, několika způsoby. Speciálními večery a dvěma dvojdiskovými kompilacemi. Ta první s podtitulem Chosen shrnuje to nejdůležitější z historie vydavatelství. Zaplnily ji skladby, které vybrali samotní fanoušci na webu Warp20.net. Druhý stříbrný kotouček je osobní selekcí pana zakladatele. Přináší dvě desítky skladeb umělců vydavatelství, které předělali stájoví kolegové. Zda čtvrtstoletí fungování oslaví label, který znovu sbírá výroční ceny britských kritiků, v letošním roce nějakým speciálním způsobem, zatím nevíme. Osobně ale přeji Stevu Beckettovi nos na nové talenty a do dalších let mnoho zvídavých fanoušků. Vydavatelství WARPovského typu si je totiž za poctivě odvedenou práci zaslouží.
