Kdo pamatuje devadesátá léta, tak ví, že přívlastek „divoká“ vystihuje jen z malé části podstatu té doby. A to jak v pozitivním, tak i v negativním významu toho slova. Na hudební scéně se to mimo jiné projevovalo velkým zastoupením všeho nespoutaného, živelného a chrlícího energii na všechny strany. A zdaleka tím není míněná jen vlna grunge či crossoveroví kříženci hiphopu s metalem. A právě jen v té době mohla slavit úspěchy dnes už bohužel pozapomínaná parta Slut, jedna z nejzajímavějších tvrdě‑rockových skupin, která u nás působila. Ze začátku udivovala svojí syrovostí a neurvalostí (zachyceno na debutovém albu Smell Me z roku 1996, mimochodem úplně prvním albu české nezávislé skupiny, vydaném na „major labelu“ Polygram), později schopností vývoje, s jakou vstřebala, přežvýkala a vyplivla mix noise rocku s vlivy world music, taneční hudby, reggae a dubu (druhé album Luftganja z roku 1999). V roce 2003 se ovšem poprvé odmlčela a i přes několik pokusů o comeback se vše rozmělnilo v natočených, ale nevydaných albech, personálních proměnách a také jiným trendům přející době. Definitivní tečkou pak byl rozpad v roce 2011, kdy páteř Slut, kytarista Radek „Hrádek“ Albl, dal přednost novému projektu Slaves of Stadium Rock. Pozůstatky poslední sestavy Slut, v čele se zpěvákem Jakubem Plachým, se sešly v novém projektu se sugestivním dotazem v názvu. Novou posilou je druhý vokalista Murphy alias No Cow, někdejší člen Mud Pies, pódiových souputníků z divokých let.
„Energie s jakou jsme se vrhli do novýho projektu je z mýho pohledu obdivuhodná, hlavně mě strašně baví, že je vidět, že do toho jdou všichni naplno a snažej se pracovat ve prospěch celku. To je opravdu skvělý. Doba, za kterou jsme zprodukovali nahrávku je pro mě neuvěřitelná,“ konstatuje překvapeně Jakub Plachý v rozhovoru pro Musiczone.cz. Kromě něj a druhého zpěváka Murphyho nyní kapelu tvoří kytarista a producent Honza „Yenda“ Šmejkal, baskytarista Petr „Buřtip“ Štěpánek a bubeník Honza Švamberg. Faktem je, že debutové album nová kapela vytvořila ještě dříve, než poprvé vystoupila na pódium. Oficiálním koncertním startem je křest alba (zatím má jen pracovní název Waiting For A Blackout) 11. listopadu v pražském Rock Café, ale ještě předtím budou Are You Local? k vidění třeba 31. října na tradičním halloweenovém večírku strahovského klubu 007 po boku generačně spřízněných P. S. a Tří čutor.
Už počátkem září kapela vypustila svůj první klip ke skladbě Therapy. Je temný, jen občas se ze stínu vynoří část postavy či tváře, a přináší zničující tvrdou jízdu ze staré školy. Brutální bušení bicích a vzájemné prolínání dvou hlasů – jednoho hysterického a druhého masakrálně chroptivého jasně dávají vědět, že to celé rozhodně není vtip. A že do toho kapela jde naplno, dosvědčuje i velkorysé pojetí debutu, kde CD je vlastně jen doplňkem autorského komiksu. Podle námětu kapely ho zpracovali tvůrci ze stáje DRAWetc (scénář Delarock, ilustrace Longyi) a nahrávka má funkci jeho soundtracku. Konkrétně prý půjde o „monster‑apokalyptickej komiks, ve kterym hrajou hlavní roli kozatý sestřičky, spousta hadiček a zneužití jednoho geniálního vynálezu. Jo a taky je v tom dost utrpení jednoho člověka.“
Čím je vše sympatické, je jistá umanutost, naprosté nepřipouštění si, že podobně syrový nářez působí v dnešní nezávislé scéně podobně jako písek v článcích hnacího řetězu továrního stroje. „Hele, nebudem tady brečet nad vzpomínkama, že kdysi, když jsme byli SLUT, tak jsme byli dobrý, a že teď budem sami sebe vykrádat a ukazovat to jako nóvum. Nic takovýho voe,“ říkají rozhodně. „Člensky ze SLUT vycházíme. Jenže jsme víc nekompromisní. Drzý. A taky vo dost starší,“ dodávají s úšklebkem. A je pravdou, že z jejich nových skladeb je cítit spíš nekompromisnost, jasný hudební názor a zúročené zkušenosti. Zvukově vše navazuje na hrubší polohy z dřívějška, ale doplňují to syntetické zvuky, smyčky a samply. Osloví s tím i mladší posluchače?
