Jason loví Hitlera

11JasonLoviHitleraPseudonymní Jason, který v loni publikovaném albu Pšššt! (vydaném nešťastně krachujícím pražským Motem) neřekl ani slovo, letos promluvil: v BB Artu právě vydaná (a Richardem Podaným přeložená) knížka o necelé padesátce stran křičí už svým názvem: Zabil jsem Adolfa Hitlera.
A skutečně: třiačtyřicetiletý komiksový kreslíř a scenárista, vlastním jménem John Arne Sæterøy, původem z Norska a dnes žijící ve Francii, neváhá vyslat svého typizovaného hrdinu, člověka ve zvířecím převleku (anebo antropomorfizované zvíře), do minulosti, aby projednou zúčtoval s největším stínem 20. století. Stroj k pohybu časem je sice skvěle funkční, jenže podobně jako před sto lety v Newtonově mozku Jakuba Arbesa se tu cosi zadrhne: snad hrdina, který je slitinou netečného Camusova Mersaulta a melancholického Friga, šlápne jinam, snad si s ním pohrají samy dějiny, jejichž zákonitosti chce pokořit – každopádně atentát se mu, přestože občanským povoláním není ničím jiným než nájemným zabijákem, nezdaří. Démonický Hitler vklouzne do jeho kulaté mašiny a vynoří se v současnosti místo něj. A rozeběhne se do krásného nového světa, v němž druhá světová válka nikdy nebyla. Stačí však časová klička, výhybka z chronologie, iracionální zlom – a neúspěšný atentátník je zpět; jen o půlstoletí starší a bohatší o výčitky. Ledová atmosféra příběhu v tu ránu zhoustne, děsivě vybělené oči postav apaticky hledí ze stránek. Všechno je strnulé, nulových emocí, bez naděje. Barvy jsou syté a těžké. Tvary podmanivé ve své zkratce. A tu je hrdina, jenž má vraždit, zavražděn. A Hitler nikde. Pomůže však nová smyčka v čase, nová výhybka z děje, nový alogický moment: tentokrát zestárne o půlstoletí hrdinova přítelkyně a nešťastně načaté dílo dokoná. Příběh se končí otevřeným koncem: všecko je zřejmě stejné, ale pod povrchem jiné, posunuté, převrácené.
Jason minimem prostředků posvětil účel: ta knížka se do čtenáře/diváka zařízne a zůstane v něm trčet. A s ní kupa otázek po smyslu a důsledcích tohohle tematicky banálního, ale výrazově nesmírně působivého spektáklu, ve kterém půlstoletí zmizí během pár minut a fikce a snění si hrají s realitou na schovávanou…

Přidat komentář