Narodil se v roce 1970 v Háji u Ledče nad Sázavou. Absolvoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd University Karlovy v Praze, poté pracoval jako redaktor časopisu Perspektivy, asistent dramaturgie v Divadle za branou II a dramaturg Divadla za branou III. Od roku 2002 je zaměstnán v literární redakci Českého rozhlasu 3–Vltava. Žije v Praze. Věnuje se novinařině, především žánru dokumentárního rozhovoru, píše tradicionalistickou poezii, v níž ho „zajímají mezní chvíle, osudy, příběhy“. Mezi poezií a publicistikou vidí přirozenou souvislost: „Říká-li Czeslaw Milosz, že je-li svět rozbitý na kousky, je povinností poezie pokoušet se ho slepovat, tak mé knížky rozhovorů jsou jakýmsi pokusem sestavovat ze střepů hovorů a vzpomínek alespoň malou mozaiku paměti.“
Bibliografie: Podivice (Arca JiMfa, Třebíč 1995), Kamení (Klub českých bibliofilů, Praha 1996), Obec (Atlantis, Brno 1996), Les (Atlantis, Brno 1998), České feferony (Atlantis, Brno 2000), Cesty božím (ne)časem (Karmelitánské nakladatelství, Praha 2003), Čas dýmu (Atlantis, Brno 2003), Sansepolcro (Arbor vitae, Praha 2004), Prosil jsem a přiletěla moucha (Karmelitánské nakladatelství, Praha 2004), Proti zlému krompáč a lopata (Karmelitánské nakladatelství, Praha 2006).
Tulák
Každý rok přes zimu
brousil Dyntera tulák
sklo v tasický sklárně
z jara když vysvitla první slunka
Dyntera vyšel za sklárnu
rukou ohmatával zem
– Už se ohřívá už to pude –
řek a od toho večera
až do podzimka
o něm nikdo nevěděl
(Obec)
A pak
Jiřímu Štouračovi
Už jen tráva nás vítá
na hrbu za lesem
zcuchaná, pelichavá
s vymodralým zvoncem.
Stulí se do nás
až jednou klimbnem, zplesnivíme
a pak a pak
dědu uvidíme štípat dříví
u nás před kolnou,
řeknem si
– Konečně –
Úplněk
Za úplňkové noci
vylézají z hnízd a nor běsi
stínaté mátohy
psi na ně z dálky štěkají
když plouží se cestou i po poli
ke světlům domů, kde bydleli
do lesa, ke stromu
kde viseli
(Les)
Nokturno
Ježov
Podrápaný měsíc mezi špruslemi
dřevěné hřbitovní branky, v pozadí
šlahouny bezlistého bezu, dřevěná
zvonice. Prošlapaný kámen v bráně, kůra
silné lípy. Stále pěšinou
ke kostelu nocí stoupají.
Zima v domě
Plameny létají z komína
není lepší grog?
Ke kamnům přiložená peřina
ať teplo vydrží!
Ke špalku sněhem pěšina
ve spíži špek a slanina
ve sklepě víno.
Na stráni se černá. Hejno
vran. V moři ledu.
Dům od javoru, od sítě cest
oddělen. Pluje v nočních končinách.
Děti už spí, kamny šelest
hvězd, žena se koupe v plechovém škopku.
Kamna v horečce. Bílá šíje, miriády pih
z hrstí horká voda stéká
mezi ňadry, k podbřišku a kolem
stehen – tenká
linka, liána. Na vyjící čubu křik
od sousedů. Sníh s ledem
až na verandě v holinách.
Plameny létají z komína
není lepší grog?
Teplem nasáklá peřina
– lehni si ke mně
a polož hlavu pro rozvzpomínku
na Adamovo žebro –
(Čas dýmu)
Další autoři od písmene D: Jiří Dědeček (Blues pro slušný lidi, 2002; aj.); Milan Děžinský (Slovník noci, 2003; aj.), František Dryje (Druhé desatero, 2004; aj.), Stanislav Dvorský (Oblast ticha, 2006; aj.), Jiří Dynka (Tamponáda, 2006; aj.).
Pozn.: Slovem „současné“ v názvu rubriky máme na mysli porevoluční, tzn. vybíráme z autorů, jejichž tvorba má těžiště v období po roce 1989.