Oldřich Liska, Městské lázně v Hradci Králové, 1928–1933

Tvorbu Oldřicha Lisky charakterizuje hledání ideální architektonické formy, či podoby, která by nejlépe vystihovala účel navrhované stavby. Toto přesvědčení dokonale ilustruje první varianta lázní, kterou architekt dokončil symbolicky dne 28. října roku 1928, a poněvadž šlo o stavbu lázní, nemohl zvolit jiné, než funkcionalistické… Číst dál...

Eugen Wiškovský, izolátor s pružinou, fotografická zvětšenina, 1933–1935

Téma elektřiny jako jeden z fenoménů nové doby se českou progresivní kulturou meziválečného období vine stejně neodmyslitelně jako dálkové vysokonapěťové vedení industrializovanou krajinou. Ba co více, tak jako tato vedení propojila elektrárny s továrnami, školami, úřady a domovy v důmyslnou síť, spojil tento leitmotiv literaturu,… Číst dál...

Josef Gočár, studie Ulrychova náměstí v Hradci Králové, 1924–1925

Idea nového náměstí, které se mělo stát centrem kulturního a společenského života, pozdějšího Ulrichova náměstí, se zrodila v roce 1909 v rámci soutěže na regulační plán města Hradce Králové. Za původce této myšlenky můžeme bezpochyby považovat architekta Oldřicha Lisku, který si uprostřed tohoto prostranství představoval novou reprezentativní… Číst dál...

Ladislav Lábus, rekonstrukce vily Lídy Baarové od Ladislava Žáka

Ladislav Lábus v Žákově vile, která měla být původně postavena podle projektu architekta Čestmíra Šlapety (dokonce bylo vydáno stavební povolení), pro vedl několik výraznějších zásahů, které však funkcionalistické dílo nijak negativně nepoznamenaly. Především z vily, disponující původně dvěma samostatnými byty, učinil dům… Číst dál...

Peter Kulka, rekonstrukce německého muzea hygieny, Drážďany, 2001–2005

Německé muzeum hygieny bylo založeno v roce 1912 z podnětu místního podnikatele Karla Augusta Lingnera (1861–1916), vyrábějícího mimo jiné i v Československu dobře známou ústní vodu ODOL. V roce 1911 se tento podnikavý a moderně uvažující muž stal jedním z protagonistů I. Mezinárodní výstavy hygieny, kterou… Číst dál...

Josef Havlíček, František Bartoš – regulační plán Hradce Králové 1945–1950

Bezesporu nejzávažnější dílo českého urbanismu pozdních čtyřicátých let představuje základní upravovací plán Hradce Králové, který v letech 1945- 1950 vypracovali architekti Josef Havlíček a František Bartoš. Oba tvůrci se v něm přihlásili k tradici královéhradeckého urbanismu a odkazu svého učitele a autora… Číst dál...

Radek Kolařík – sportovní areál Malšovická aréna v Hradci Králové, 2007–2008

Pozoruhodnou vizi, která vinou finanční krize zůstane zřejmě jen na papíře, představuje projekt územní studie areálu aktivit volného času a sportovního komplexu – tzv. Malšovická aréna, kterou v letech 2007–2008 vypracoval tým pražského architekta Radka Kolaříka. Architekti ve své studii pojali myšlenku situovat areál do nevyužívaného… Číst dál...

Roman Koucký, studie revitalizace Benešovy třídy v Hradci Králové, 2007

Jednou z mnoha studií, které Roman Koucký se svými spolupracovníky vypracoval pro město Hradec Králové, je dva roky stará vize revitalizace Benešovy třídy. Tato prostorná avenue se původně měla stát tepajícím srdcem obrovského sídliště Moravské Předměstí, projektovaného v letech 1968–1970. Jeho autoři, pražští architekti Vlastimil… Číst dál...

Břetislav Petránek, sídliště Labská 2, Hradec Králové, 1969–1977

V roce 1969 byl dokončen projekt jednoho z nejlepších královéhradeckých panelových sídlišť – Labské kotliny 2, který svému šéfprojektantovi, architektu Břetislavu Petránkovi vynesl státní cenu na celostátní přehlídce architektonických prací za období 1972–1973. „Myšlenka zastavět zbylé okrajové pozemky v Labské 2 sídlištěm… Číst dál...