<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>kulturní magazín Uni &#187; Pecky z pop kultury</title>
	<atom:link href="http://magazinuni.cz/rubriky/film/pecky-z-pop-kultury-film/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://magazinuni.cz</link>
	<description>kulturní magazín</description>
	<lastBuildDate>Fri, 03 Feb 2012 12:25:40 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.8.6</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Nejsem tam</title>
		<link>http://magazinuni.cz/film/pecky-z-pop-kultury-film/nejsem-tam/</link>
		<comments>http://magazinuni.cz/film/pecky-z-pop-kultury-film/nejsem-tam/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 19 Nov 2007 13:29:19 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Pecka Zdenek</dc:creator>
				<category><![CDATA[Pecky z pop kultury]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://magazinuni.cz/?p=5255</guid>
		<description><![CDATA[<p>Zanedlouho má být uveden do distribuce film režiséra Todda Haynese s názvem <em>I’m Not There</em>, který měl v září předpremiéru na festivalu v Torontu <span id="more-5255"></span>a který je již teď asi nejkontroverznějším filmem roku i když jej skoro nikdo ještě neviděl. Haynes, proslulý svojí posedlostí dostat experimentální filmařinu i do prostředí komerčních multiplexů, má za sebou snímky jako fantaskní davidbowieovský kaleidoskop <em>Velvet Goldmine</em> či na Oscara nominovaný <em>Far from Heaven</em>. V tomto svém novém životopisném snímku, který ve dvacetistránkovém eseji otištěném v New York Times (7/10/07) jeho autor Robert Sullivan s entuziasmem charakterizuje jako <em>„bezuzdný exces či nejbizarnější filmový experiment všech dob,“</em> se Haynes pokouší nalézt klíč k rozluštění nejkomplexnějších hádanek o životě a umění Boba Dylana interpretací a analýzou Dylanova nadživotního mýtu pomocí sedmi postav, představovaných sedmi rozdílnými hereckými osobnostmi. Tito ztělesňují Dylana v sedmi epizodách z různého stádia jeho kariéry, nebo lépe, naší představy o jeho životě a kariéře, ztvárněním událostí a postav, které čerpají jak z příběhů jeho songů tak ze skutečného bardova života. Pro usnadnění: Ben Whishaw představuje Arthura, Dylana básníka z období filmu <em>Don’t Look Back</em>, jenž s poloviční upřímností vypráví o sobě, své image a kariéře. Jeho role vytváří ústřední narativ a je jakousi jednotící spojnicí snímku. Marcus Carl Franklin představuje Woodyho Guthrieho, mladého Dylana, který fantazíruje, jak se bohémsky toulá po Americe na nákladních vlacích a dál nese štafetu dávné tradice work songů a gospel blues, přičemž se sebevědomě pojmenuje po svém vlastním hudebním hrdinovi. Christian Bale (<em>Americké psycho</em>) představuje Jacka, Dylanovu první slavnou inkarnaci jakožto osobnosti inspirující ranou folkovou scénu šedesátých let a vůdce protestující kontrakultury. Absolutně hvězdný výkon ve filmu podává australská herečka Cate Blanchett (<em>Alžběta I</em>) jako Jude, tedy Dylan v momentu, kdy se dal na ,elektriku‘ (Newport 1965). Heath Ledger je Bob Dylan z období sedmdesátých let. Ledger jako herec má k Dylanovi daleko, ale jeho vlastní kariéra, sláva a romantická intermezza zrcadlově odrážejí Dylanova. A konečně Richard Gere je zestárlý a samotářský Billy the Kid, který vše nějak přežil a vrátil se do dávné, ,divoké Ameriky‘, a který nechce už nic jiného než uniknout před novináři a pozlátkem slávy a popularity a který se sám stylizuje do postavy psance na útěku. Dylan Haynesovi práva k tomuto vůbec prvnímu svému nedokumentárnímu životopisu udělil poté, kdy mu napsal osobní dopis uvedený citátem z Rimbauda <em>„Já jsem někdo jiný.“</em></p>
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Zanedlouho má být uveden do distribuce film režiséra Todda Haynese s názvem <em>I’m Not There</em>, který měl v září předpremiéru na festivalu v Torontu <span id="more-5255"></span>a který je již teď asi nejkontroverznějším filmem roku i když jej skoro nikdo ještě neviděl. Haynes, proslulý svojí posedlostí dostat experimentální filmařinu i do prostředí komerčních multiplexů, má za sebou snímky jako fantaskní davidbowieovský kaleidoskop <em>Velvet Goldmine</em> či na Oscara nominovaný <em>Far from Heaven</em>. V tomto svém novém životopisném snímku, který ve dvacetistránkovém eseji otištěném v New York Times (7/10/07) jeho autor Robert Sullivan s entuziasmem charakterizuje jako <em>„bezuzdný exces či nejbizarnější filmový experiment všech dob,“</em> se Haynes pokouší nalézt klíč k rozluštění nejkomplexnějších hádanek o životě a umění Boba Dylana interpretací a analýzou Dylanova nadživotního mýtu pomocí sedmi postav, představovaných sedmi rozdílnými hereckými osobnostmi. Tito ztělesňují Dylana v sedmi epizodách z různého stádia jeho kariéry, nebo lépe, naší představy o jeho životě a kariéře, ztvárněním událostí a postav, které čerpají jak z příběhů jeho songů tak ze skutečného bardova života. Pro usnadnění: Ben Whishaw představuje Arthura, Dylana básníka z období filmu <em>Don’t Look Back</em>, jenž s poloviční upřímností vypráví o sobě, své image a kariéře. Jeho role vytváří ústřední narativ a je jakousi jednotící spojnicí snímku. Marcus Carl Franklin představuje Woodyho Guthrieho, mladého Dylana, který fantazíruje, jak se bohémsky toulá po Americe na nákladních vlacích a dál nese štafetu dávné tradice work songů a gospel blues, přičemž se sebevědomě pojmenuje po svém vlastním hudebním hrdinovi. Christian Bale (<em>Americké psycho</em>) představuje Jacka, Dylanovu první slavnou inkarnaci jakožto osobnosti inspirující ranou folkovou scénu šedesátých let a vůdce protestující kontrakultury. Absolutně hvězdný výkon ve filmu podává australská herečka Cate Blanchett (<em>Alžběta I</em>) jako Jude, tedy Dylan v momentu, kdy se dal na ,elektriku‘ (Newport 1965). Heath Ledger je Bob Dylan z období sedmdesátých let. Ledger jako herec má k Dylanovi daleko, ale jeho vlastní kariéra, sláva a romantická intermezza zrcadlově odrážejí Dylanova. A konečně Richard Gere je zestárlý a samotářský Billy the Kid, který vše nějak přežil a vrátil se do dávné, ,divoké Ameriky‘, a který nechce už nic jiného než uniknout před novináři a pozlátkem slávy a popularity a který se sám stylizuje do postavy psance na útěku. Dylan Haynesovi práva k tomuto vůbec prvnímu svému nedokumentárnímu životopisu udělil poté, kdy mu napsal osobní dopis uvedený citátem z Rimbauda <em>„Já jsem někdo jiný.“</em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://magazinuni.cz/film/pecky-z-pop-kultury-film/nejsem-tam/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

