Eseje

Není flamenco jako flamenco

Francii symbolizuje šanson, Ameriku jazz a blues, Afriku bubeníci a třeba Němce s Čechy dechovka. Lidé si zkrátka všechno zjednodušují. Cestovní kanceláře si pak spokojeně mnou ruce, výrobci tretek mají boom a povrchním turistům se dostává, čeho si žádají. Přijedou například do Španělska a první co je zajímá, kde uslyší… Číst dál...

Padesát největších okamžiků ve world music

Žádná velká sláva se ohledně 20. výročí marketingového používání termínu world music, známého mimochodem už od 60. let, nekonala. Vyšlo pár střízlivě laděných článků, občas se zaobírajících dávným zamyšlením Davida Byrnea Proč nenávidím world music („je to způsob vyhoště ní“) nebo úplně čerstvým výkřikem Eugena Hutze: „Seru vám… Číst dál...

John Brown´s Body

„Černý muž pod bičem otrokáře žil, kapitán John Brown to zřel.“ Zatímco Američané na tuto notoricky známou melodii zpívají hned tři různé texty, u nás se ujal jen jeden. Kdo je autorem proslulé odrhovačky, která se kdysi málem stala hymnou Spojených států, to už dnes skoro nikdo neví. V následujících řádcích se tedy pokusíme ze starého… Číst dál...

Salif Keita na čekané a Toumani Diabate na pokecu

Na začátku své kariéry vystupoval malijský zpěvák Salif Keita v čepičce se zasazeným zrcátkem. „Lidé se tak mohou podívat sami na sebe,“ tvrdil a znělo to hezky. No, ruku na srdce, s Afričany je to někdy těžké, než by Evropanům vysvětlovali nevysvětlitelné, nějak se z toho vždycky vykroutí. Po vydání akustických… Číst dál...

The Yellow Rose Of Texas

Naši rodiče se tento nesmrtelný hit naučili v roce 1965 z desky Zpívá Waldemar Matuška. „Kdo si kazíš smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou, dej si říct, že kromě Texasu tyhle růže nerostou,“ halekají dodnes trampové ve zbytcích křivoklátských lesů a zřejmě je ani nenapadne, že by na spojení Texasu a žlutých… Číst dál...

Žalostná píseň o balónu „Kysibelce“

V některých českých domácnostech se stále traduje verš, za jehož správné odříkání platívali dědové svým vnukům pětikorunu. Rčení „ve Stromovce na akátu visí prdel na špagátu“ se ujalo v desítkách jinak spořádaných rodin a kupodivu přetrvalo až do třetího tisíciletí, přičemž si už samozřejmě nikdo nepamatuje, ,co tím chtěl básník… Číst dál...

Nově objevený Mingusův koncert

Koncertní nahrávka Cornell 1964 v podání Sextetu Charlese Minguse s Erikem Dolphym (Blue Note, 2007, 2 CD, 25 dolarů) patří bezpochyby k nejlepším nikdy předtím nevydaným jazzovým snímkům , které vyšly v loňském roce. Pásky s nahrávkami z tohoto koncertu na Cornellově univerzitě v New Yorku z jara… Číst dál...

Tom Dooley

Dnešnímu posluchači může připadat nepochopitelné, proč se zrovna balada o Tomu Dooleym řadí k nejvýznamnějším písním americké populární hudby. Těžko si už představíme, jaké pozdvižení vyvolala, když se v roce 1958 poprvé ozvala z rozhlasových přijímačů. Taková obyčejná písnička, s těmi nejprostšími verši na světě:… Číst dál...

Lidé buďtež varováni

Pod stromečkem mi největší radost udělala svojí tématikou sice děsivá, ale přesto přitahující americká antologie hudebních morytátů s názvem People Take Warning! Murder Ballads and Disaster Songs, 1913–1938 (Tompkins Square, 2006, 3 CD, 52 dolarů). Každý z celkem sedmdesáti lidových, hillbilly a bluesových songů zde shromážděných… Číst dál...

Vzývání futuristických rituálů a avant-metal v hávu postriorocku aneb Sleepytime Gorilla Museum

Všechno začalo v roce 1916 nebo vlastně ještě o několik let dříve, kdy se několik futuristů a dadaistů usadilo v San Francisku a založili zde společenství zvané Sleepytime Gorilla Press, které se prezentovalo otevřením (a prakticky okamžitým uzavřením) výstavy, nazvané ,Muzeum budoucnosti‘. Na sklonku… Číst dál...
Další články