Recenze

ČAROTAJ: ČaroTaj

S „folklórečkem“ se provádí všeliké brikule, od Šumavy k Tatrám a od klasiky a jazzu po rock a pop. Pojetí, zvolené netradičně obsazeným kvintetem ČaroTaj, patří ovšem k těm zajímavým a přínosným. Tahle fúze se nevzpírá a nekope (když už jsem použil s jankovitým koněm související slovo brykule).… Číst dál...

František Báleš ansámbel: Básne Múzické

Spojení jazzu a poezie není sice výjimečné, ale zároveň ani tuctové. A, promiňte polopatismus, pokud se básně nezhudebňují mechanicky a stereotypně, ale s obdivem a pochopením, dává toto spojení ohromný smysl. Pianista a skladatel František Báleš a členové jeho ansámblu sami sebe považují nejen za jazzové hudebníky,… Číst dál...

BENGE: The View From Vega

Ben Edwards je zajímavou postavou na hudební scéně. Fanatik do analogových nástrojů brzy zaujal nejen svou indie elektronickou hudbou, ale také vydavatelstvím Expanding Records, na kterém vydával řadu tehdy zajímavých žánrových projektů. Po click’n’cut období přišel návrat k analogovým strojům a spojení s Johnem Foxxem… Číst dál...

Ruce naší Dory: Nositel laskavých představ

Dvacet let po albovém debutu přidává pražská kapela Ruce naší Dory do své diskografie šestou položku s názvem Nositel laskavých představ. Vítězná sestava se od posledního opusu nezměnila: S.d.Ch. – hudba, texty, kytara, zpěv, Jana Viktorínová – akordeon a na baskytaru Josef Jindrák, který album vydal na svém labelu… Číst dál...

MARIKA HACKMAN: Big Sigh

Desky Mariky Hackman působí krásně nejednoznačně a publicistům se je nedaří žánrově zařadit, což je fajn. V minulé dekádě si anglická umělkyně vysloužila nálepku pokračovatelky dámského alternativního rocku kapel Belly či Breeders. Nikoliv náhodou její nahrávky v USA distribuoval label Sub Pop. A zároveň indie folkové písničkářky… Číst dál...

DG 307: Sinusoida

Ano, Pavel Zajíček již téměř jistě nic nového nenatočí, naštěstí je však stále co nalézat a vydávat – a stejně, jako v případě „novinky“, to vždy stojí za to. Souhrou okolností jde přitom o dvoustý guerillový titul, přičemž číslo jedna byli též DG 307 (Uměle ochuceno/artificially flavored d-constructed, 2001). Základy nahrávek… Číst dál...

Adrián Demoč, Ensemble Ricercata: Hudba (Za názvom)

Jak tu hudbu popsat? Tiché, kontemplativní plynutí mimo čas? Pokorný sestup do ztichlých, leč nikoliv bezhlasých hlubin? Samotný autor vysvětluje: „Neustále hledám něco, co by bylo možno nazvat křehkostí a ponorem.“ V Demočově pojetí minimalismus (pokud tedy lze použít tento nepřesný termín pro tak maximální účinek rozvážné hry tónů a zvukových… Číst dál...

Choroš: Srst

Zcela nadžánrová skupina Choroš, přímý potomek někdejšího Neočekávaného dýchánku, letos v tichosti oslaví deset let činnosti. A po pětileté pauze na sklonku minulého roku navázala na debut Přichází jednorožec druhým albem Srst. Majʾ to zkrátka vymyšlený! Žánrově by se mělo mluvit o novodobém šansonu – navzdory… Číst dál...

Gabriela Vermelho: Rok ticha

Jedno z nejsilnějších tuzemských alb roku 2023 natočila Gabriela Vermelho. Název Rok ticha se váže ke covidové pandemii, což autorka komentuje slovy: „Období covidového zmatku bylo pro […] mne obdobím velkého klidu a zastavení se nejen zvenčí, ale hlavně uvnitř mne. Měla jsem štěstí, že jsem mohla dělat práci, kterou miluji nade vše, a tou… Číst dál...

Dávid Kollár: Neznámý strach Za zamrznutým oknom 

Dávid Kollár nebo chcete-li nyní častěji mezinárodně bez čárek, je jedním z nejoriginálnějších federálních kytaristů, což loni potvrdila výborná deska s trumpetistou Arve Henriksenem Where Are They? Loni však vyšla ještě jedna Kollárova nahrávka, minialbum Neznámý strach s hudbou k dokumentu o pandemii. Všech osmnáct krátkých skladeb… Číst dál...
Další články