Polemika s přeběhlíky

Severní Korea je dokonalý nepřítel. Obskurní asijská dynastická diktatura spojující vyhrocený japonský meziválečný militarismus a šovinismus s maoistickým rolnickým komunismem a nepříliš pochopitelnou ideologií čučche těžko vzbudí sympatie, zvláště když otevřeně upevňuje svůj status jaderné mocnosti a pokouší se získat… Číst dál...

Jan Tesař aneb Historie čelem ke zdi

Jsou lidé, jejichž curriculum vitae vydá za čtyři životy „normálních“ jedinců. A právě k nim patří i český historik Jan Tesař. Ostatně posuďte sami. Ze začátku to bylo bez zádrhelů: když mu bylo dvacet tři let, dokončil studium na „fildě“ Univerzity Karlovy a nastoupil do Vojenského historického ústavu. To je ten, co je přilepený… Číst dál...

Ibrahim Ibn Jakub aneb frága matka měst

Už od školních let známe tajuplné jméno Ibrahim ibn Jakub. Naši učitelé nám vyprávěli, že to byl dávno a dávno před Karlem IV. a Janem Husem arabský kupec, který dorazil do Prahy a moc si to tady prý pochvaloval. Údajně to byl emisar córdobského chalífátu, který navštívil české země někdy kolem roku 965. Proč se tento muž ze vzdálené… Číst dál...

Štempl nesmrtelnosti

Mohutný chór skeptických hlasů, který se během čtyřiadvaceti hodin po vyhlášení letošní Nobelovy ceny za literaturu ozval, ani tak nezpochybňuje oceněného, jako skutečnost, že se v kategorii literatury objevil písničkář, tedy v podstatě polovičatý básník. Tyto námitky jsou hodné pozornosti určitě více než všeobecné jalové nadšení,… Číst dál...

Jak se píše – a ne klišé aneb Prolegomena ke každému dalšímu napsanému, které bude chtít vystoupit jako krásná literatura

Mnozí vědí, jak Edgar Allan Poe psal báseň Havran. Podle Miroslava Macka, jednoho z českých překladatelů, se raven ornitologicky správně řekne krkavec, tudíž i Mackův překlad Poeovy básně se jmenuje Krkavec. Ostatně krkavčím překladatelem není sám. Jednou z nevýhod této preciznosti jsou krkavcovy tři slabiky místo ravenových… Číst dál...

Jazz – menšinový žánr Jazzové sekce?

Červencové úmrtí Louise Armstronga roku 1971 symbolizuje konec přimočarého vývoje jazzu. Poválečné období jazzové hudby se stává klasickým obdobím moderního jazzu, jehož styly definovaly vyjadřovací prostředky – jazyk jazzu. Nastává věk jazzových fúzí, mající za cíl nacházet nový zvuk jazzu a nové styčné body se soudobou populární hudbou. 30. října… Číst dál...

Postila

Terénní kompozice s půllitry piva zvaná Zátiší, jakýsi předobraz landartového žánru, byla premiérově vyvedena v květnu 1967 na Kampě. Východiskem byl optický dojem umělce inspirujícího se poměry v pivnici. Zaujme jej nutně sestava půllitrů s pivem na stolech. Poněvadž rovinu piv zakrývají hosté, je třeba si je… Číst dál...

Ad hot

Na konci června 1990, což si teď vyčítám daleko víc, jsem nebyl ochoten, neb schopen, vypláznout x-násobnou sumu za lístek překupníkům u bran stadionu klubu Paris Saint- Germain FC. Shodou okolností pojmenovaného Parc des Princes. Na beznadějně vyprodaný koncert Prince s The New Power Gerenation. Možná jeho vůbec nejlepším bandem.… Číst dál...

Uchamžiky

Je to vždycky trochu ožehavé, když se člověk pustí do zevšeobecňování. Snadno si naběhnete. Tím spíš, když nějaké chování/ vlastnosti atd., rozdělíte na „klučičí“ a „holčičí“. Na druhou stranu, během života člověk v některých ohledech chtě nechtě k nějakým závěrům dojde. A to i v tak zásadních věcech, jako… Číst dál...

Postila

Opojný vítr vanoucí na lukách u jezera ve Stráži pod Ralskem má svou melodii, do níž se zaposlouchávají i hluší, nemluvě o nezletilých toužících ovládnout umění zamilovat se. Post illa verba dodávám, že ten duhový vánek kdysi šeplavě pronikal i do útulných křoví zakrývajících přízeň vydávanou mravními puristy za… Číst dál...