Recenze

Analýza očistce: Veronika Holcová

Veronika Holcová – pamatuju si ji jako ilustrátorku jedné z vůbec prvních knížek, co vydalo nakladatelství Baobab: Pohádky pro pana Izru Kateřiny Klaricové. Rok 2000. Jemná, křehká kresba; postavy, vítr, motýlí křídla. Měla tehdy za sebou studia pražské Akademie výtvarných umění, a to u těch nejlepších z možných: Bedřich Dlouhý,… Číst dál...

¿Cuánto dura un eco?

Dovolenkový ráj Tenerife láká spíše na nekonečné léto, pláže a rozmanitou přírodu, neméně zajímavá je však i tamější umělecká a architektonická scéna. Především hlavní město Santa Cruz de Tenerife nabízí několik ohromujících kulturních institucí. Jednou z nich je i TEA – Tenerife Espacio de las Artes, multifunkční… Číst dál...

„READ“: Elmgreen & Dragset

Knihovny plné knih jsou svatyně vědění směřující k zániku. Výstava „READ“ dvojice Elmgreen & Dragset proto vzdává knihám hold vytvořením fiktivní knihovny jako živého organismu; jinak řečeno jako jakési exotické botanické zahrady slov a umění v podobě umělecké instalace. Dvě podlaží Kunsthalle Praha jsou naplněná knihami (v mnoha… Číst dál...

Fotograf Festival: hypertension23

Být neustále k dispozici, pod nátlakem videí, která se neustále obnovují v našich smartphonech. Naléhavé pocity, nedokončené myšlenky, proud informací, palec svištící po displeji. Pamatujete si, kdy jste byli poprvé online? Na postupnou transformaci lidského těla v tekutou digitální hmotu reagoval třináctý ročník… Číst dál...

Michael Rittstein: Nohy na stole

Rittstein – čili jízda na kameni. Nebo jízda kamenem. Prostě schopnost „osedlat“, ztvárnit a zdolat i to nejtvrdší, zdánlivě nezdolné téma. Téma, které má paměť, dějiny, silnou linii organických předchůdců. Malíř Michael Rittstein, jemuž bude letos v září pětasedmdesát let, patří minimálně po devětaosmdesátém roce, spíš… Číst dál...

Andres Serrano: Infamous Beauty

V osmdesátých letech minulého století byl Andres Serrano neznámým bezostyšným umělcem na okraji umělecké scény v New Yorku, kde se roku 1950 narodil a dodnes žije. Roku 1989 náhle nechvalně proslul kvůli jediné fotografii, odsuzované nejprve na domácí půdě a poté i ve světě. Jeho dílo se totiž stalo předmětem… Číst dál...

Alena Foustková: Ženy si musí zakrýt hlavu, protože nejsou obrazem božím

Není úplně běžné, aby se současní umělci zabývali křesťanstvím. Alena Foustková to ale v Museu Kampa udělala prostřednictvím výstavy Ženy si musí zakrýt hlavu, protože nejsou obrazem božím, ironicky nazvané podle ústředního díla. Je jím video, které přesvědčuje ženy, aby odložily šátky, ať už je nosí kvůli staletým lidovým tradicím, nebo diktátu z Vatikánu.… Číst dál...

Petr Brandl: Příběh bohéma

„Není na sever od Rýna většího malíře, než jsem já. Já, Petr Brandl.“ Říká barokní enfant terrible ústy herce Ondřeje Bauera v audioprůvodci výstavy. Možná zní ta slova nabubřele, u Brandla však zcela oprávněně. Mimořádně talentovaný umělec, nejlepší a nejlépe placený malíř své doby, vtipný a výřečný společník,… Číst dál...

Tenkrát na Chmelnici

Výstava přibližuje jak fotografiemi, tak plakáty dění v Junior klubu Chmelnice na pražském Žižkově – klubu, který měl v předlistopadové době nezastupitelnou roli, a to díky své opravdu odvážné dramaturgii, která v oné bezbarvé, otupující době působila jako něco až neskutečného. Na Chmelnici, a je to také… Číst dál...
Další články