Ad hot

Výloha na frekventované pražské ulici hlásala: „Likvidace pánské módy“. Já, přáteli zcela nespravedlivě považován za módemana, jsem se usmál. A rozhlédl. Občas se mihnul vkusně, přiměřeně oblečený muž (30 až 40 let). Ale jinak – jakápak likvidace? Návyk na chatařskou pohodlnost, sportovní prvky, botaskami počínaje a roztodivnými kšiltovkami konče, je v Čechách obrovský. Že městskou tepnou kráčejí dospělí pánové ohození jak na houby? Jistě to jde spatřit i v jiných postkomunistických zemích. Ale v centrech Londýna, Paříže nebo Berlína?
Čert ví, čím vším to je. Reálným socialismem, tehdejší chudobou nabídky. A chudobou vůbec. Embéčko – linka – křupky – Jiřina. A pak dojmem, že chlapi přece na oblíkání mají kašlat. Chataři, trempové, svazáci, sídlišťáci. I disent. Celý v „parkách“. Skoro všichni. Ordinovaným estetickým okoráním. Výjimkou byli vždy, a pořád jsou, teenageři. Chtějí se líbit vrstevnicím, odlišovat se, provokovat, atd. O nich dnes řeč nejde. Snad české muže inspiroval Cyrano: „Já nosím v nitru svém své elegance květ.“ Eh… znouzectnost. Doslova. Romantický mušketýr měl hluboko do kapsy. Jinak by enormní frňák kompenzoval vyšší pozicí. Frajerským „outfitem“ s Roxannou pod paží.
Po převratu se zdálo, že o sebe tuzemští maskulíni pod vlivem Západu začínají dbát. Což jistě i částečně platí. Jenže přišla outdoorová vlna. Módní značkové polotepláky se patrně staly dobrým kompromisem. Ve skutečnosti návratem k tradici. Jen ve vyšší materiálové a střihové úrovni.
A dnes? Kravaťáci z managementů a zástup houbařů. Mezitím minorita chlápků střízlivě elegantních. Nenosí rybářské vesty s třiceti kapsami na třpytky. Ctí kožené boty. Které nutno čistit, krémovat, leštit. Preferují lehká saka zjara a štramácké kabáty v zimě. Jež nelze hodit do pračky a bez žehlení na sebe. Nýbrž kartáčovat a dávat do čistírny. Jsou-li odění sportovně, jdou sportovat. Nevyhýbají se denimové globalitě. Vědí ale, že vzdálenost mezi Levi Strauss a vietnamskou tržnicí je galaktická.
Ve skutečnosti činí asi patnáct stovek. A „pětsetjedničky“ vydrží čtyřikrát déle. I když se začnou tu tam prodírat, stejně nesplihnou jak trapný hadr.

Přidat komentář