Petr Pokorný: Co nám řekne pylová analýza

Do úvah o minulém světě lidí se čím dál více zapojují vědy, které původně s historií neměly vůbec nic společného. Dnes budeme o jedné takové disciplině hovořit. PYLOVÁ ANALÝZA se zrodila takřka před sto lety, takže je to už slovutná disciplina. Tehdy se ještě nedalo zjistit, jaký dopad na naše znalosti o dávném životě lidí… Číst dál...

Detektiv z Titaniku

V laboratoři zamířil Myslící stroj ke svému pracovnímu stolu.  „Ukážu vám prostý pokus,“ řekl a vzal ze stolu si lný skleněný válec, na jednom konci otevřený a na druhém opatřený kohoutkem. „Položím na ústí válce kus silné gumy a otočím kohoutkem.“  Učenec provedl to, co řekl. „A teď tu gumu odstraňte.“  Novinář se… Číst dál...

Ferdinand Seibt

Evropský západ, který můžeme ztotožnit s civilizací, v niž jsme se zrodili i my jako česká kultura, si prošel temným věkem po roce 400, kdy popraskaly hranice římského impéria a prošly se tudy nepočetné, ale dobře ozbrojené hordy germánských a slovanských kmenů. Tak se mocenské centrum dostalo ze Středomoří na sever… Číst dál...

Tělo Watsona Browna

Následující řádky jsou důkazem, že někdy se vyplatí číst i knihy, kterých by se estét nedotkl ani v gumových rukavicích. Jednoho dne jsem s pocitem lehké nevolnosti konečně otevřel publikaci, jež mne dlouhý čas odrazovala jak zběsilou obálkou (s lebkami a hnáty), tak především svým názvem: Lupiči mrtvol,… Číst dál...

Marc Bloch: Ozvuky feudální éry

Jeden z nejslavnějších okamžiků moderní doby zažilo francouzské Národní shromáždění 11. srpna 1789. Jeho dekret suše a jednoduše oznamoval: „Národní shromáždění ruší feudální režim.“ Ještě dnes tato věta jakoby dávala smysl. Ale doopravdy: víme, co vlastně bylo toho dne zrušeno? Pátrejme po tom. První, co člověka nad tou… Číst dál...

Kavárny v Praze, Praha v kavárnách

Nakladatelství Paseka před několika týdny uvedlo na trh dvě knižní práce na velmi podobné, takřka totožné a dozajista atraktivní téma: život pražských kaváren, respektive hospod, vináren a rozmanitých dalších restauračních a pohostinských zařízení a jejich návštěvníků v čase dohasínajícího Rakouska-Uherska… Číst dál...

Massimo Montanari

Čím se liší chování člověka od chování jeho nejbližších biologických příbuzných? Jak je možné, že pouhá tři procenta odlišných genů nás tak příkře oddělují od světa primátů? Jako by ten rozdíl byl zaklet v tom, čím se v nás liší příroda od kultury. Jinými slovy řečeno: jestliže se vzájemně tolik nelišíme pokud jde o přírodu,… Číst dál...

Maska & tvář. Hra s identitou v mezikulturních proměnách

Paradox tělesnosti Prožitek vlastního těla je zvláštní a jedinečnou zkušeností – tělo je objektem, který lze pozorovat, vnímat,  a současně subjektem, kterým pozorujeme  a vnímáme. Tělo zakládá vědomí  vlastní identity a individuality  – našeho ‚já‘ – ,ale současně tímto  tělem a v tomto těle vstupujeme do  světa… Číst dál...