Monografie Aleny Nádvorníkové

V nakladatelství Arbor vitae vyšla nedávno obsáhlá monografie Aleny Nádvorníkové. Kvalitně vypravená publikace přináší průřez životním dílem nevšední tvůrčí osobnosti,  jejíž mnohostranné aktivity jsou již delší dobu součástí mezinárodního kulturního dění.Kniha je vydána dvojjazyčně, s paralelním francouzským překladem. Alena Nádvorníková pochází z Moravy, narodila se roku 1942 v Lipníku nad Bečvou. V 60. letech vystudovala dějiny a teorii výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na této škole také dlouhá léta pracovně působila. Její zájem o imaginativní polohy výtvarného umění ji přivedl k surrealismu, od počátku 70. let se podílela na činnosti Surrealistické skupiny v Československu sdružené okolo Vratislava Effenbergera.
2_nadvornikova_1Je známo, že aktivity surrealistů bývají často různorodé a nejinak je tomu u Aleny Nádvorníkové. Prosadila se jako historička a teoretička umění, vysokoškolská pedagožka, redaktorka, editorka, kurátorka výstav zaměřená především na český surrealismus a art brut. Připomeňme zde alespoň titul K surrealismu (Torst 1998), v němž je shrnuta řada jejích teoretických studií věnovaných problematice surrealismu v českém výtvarném umění s přihlédnutím k jeho historickému vývoji. Kromě toho je autorkou dnes již rozsáhlého vlastního výtvarného díla a několika sbírek básní. Dobrou orientaci v této širokospektrální činnosti poskytuje kvalitní poznámkový aparát, jímž je monografie opatřena.
Pokud bychom chtěli jednoduše charakterizovat výtvarné dílo i poezii Aleny Nádvorníkové, je možno říci, že základním společným rysem je zde všudypřítomná zvláštní dynamická energie. Jako by toto dílo bylo v neustálém vnitřním pohybu. Jednotlivé výtvarné artefakty či básně nejsou statickou zprávou o stavu světa a věcí, ale orientačními body vynořujícími se z časoprostoru, v němž pulzuje tvůrčí energie jejich autorky. Na tuto „pulzaci“ upozorňuje i Bertrand Schmitt, autor úvodní eseje monografie. Hovoří dokonce o jakémsi „dýchání skutečnosti“. Ostatně název jeho statě Systola a diastola obrazu je dostatečně výmluvný.
2_nadvornikova_2Základem výtvarného projevu Aleny Nádvorníkové je kresba, především tušová. A právě kresba je ve výtvarném umění nejen pouhým přepisem fyzického gesta, ale zároveň i průsečíkem vědomých a nevědomých tvůrčích impulzů, jejich seismografickým záznamem. Autorce nejde o tvorbu předem koncipovaného a esteticky uspokojujícího díla, ale o dobrodružství tvorby. Jinými slovy – tvůrčí proces je zde nástrojem vedoucím k objevům imaginace a nové zkušenosti. „Fascinuje ji, jak před jejím udiveným zrakem aktivně a spontánně kresba vzniká, jak se předem nepromyšleným způsobem, jednotlivými gesty, se všemi objevy, střety a náhodami zjevuje. Čára hledá sebe samu a nachází při tom odpovědi na otázky, které umělec ani nemusel vyslovit. Je v tom cosi imperativního, jako kdyby se nějaká naléhavá, nevyvratitelná síla zmocnila tvůrcovy ruky a nutila ji zviditelnit, co v něm bylo latentně přítomné a čeho si předtím on sám nebyl jasně vědom.“ (B. Schmitt) Tuto nevědomou sílu, vnitřní energii, či inspiraci zažilo v životě mnoho lidí a je to právě ona, která stojí za automatickým psaním a kreslením surrealistů již od dob vzniku hnutí ve 20. letech minulého století. Surrealismus ji ale vědomě akcentoval a považoval ji za prapůvodní zdroj jakékoli autentické lidské tvorby, nejen v oblasti umění, kde se manifestuje nejzřetelněji. Druhým hlavním těžištěm životního díla Aleny Nádvorníkové je její činnost historičky a teoretičky výtvarného umění, především v oblasti art brut. Není to náhoda. Vnitřní energie, která stojí u zrodu jejích kreseb, čerpá totiž ze stejných hlubinných zdrojů lidského nevědomí jako tvorba medijních kreslířů a dalších tvůrců řazených dnes pod art brut. Svým uměleckým a odborným vzděláním stojí sice Nádvorníková objektivně mimo, avšak to, co je zde evidentní, je vnitřní spřízněnost tvůrčího východiska, jež přijala za své a dlouhá léta sama aktivně rozvíjí.
Definovat jednoznačně oblast působení tvůrců art brut dosti dobře nelze, stejně jako nelze přesně popsat jednotlivé vlny na hladině oceánu. Můžeme je jenom zaregistrovat – přicházejí a odcházejí. Tito tvůrci se objevují neočekávaně, pocházejí většinou z prostředí vzdáleného intelektuálním a uměleckým ambicím. Často patří mezi společenské outsidery. To, co je probouzí ke spontánní autentické tvorbě, je zcela individuální. Nezřídka to však bývají traumatické osobní zážitky, které se osudově dotknou jejich života a vnitřního světa. Takovou tvorbu je klidně možno považovat i za součást psychické autoterapie jejího autora. Jenomže všechno je složitější. Je to jako kdyby někde za plotem spořádaného a domestikovaného umění, ofi ciálně uznávaného, existovala divoká džungle. A zde, stejně jako ve skutečném pralese, lze občas nalézt dosud neznámé květy netušené omamné krásy. Obsáhlou zprávou o tomto dobrodružství tvorby je výpravná antologie Art brut v českých zemích (Olomouc, Muzeum umění, Praha, Arbor vitae 2008), kterou připravila právě Alena Nádvorníková. Tato publikace-katalog přináší výběr z tvorby cca padesáti autorů z let 1905–2005 a může sloužit širší veřejnosti i jako úvod pro seznámení s touto specifi ckou oblastí výtvarného umění. Dlužno dodat, že po objevné pražské výstavě v r. 1998 a dalších výstavách v Chebu a Olomouci se díky iniciativě Aleny Nádvorníkové podařilo seznámit s českým art brut i evropskou veřejnost. V letech 2000–2005 proběhly úspěšné výstavy ve Vídni, Paříži, Bruselu a Lausanne.
Celé dosavadní životní dílo Aleny Nádvorníkové je vzácně koherentní a jednotlivé etapy lze jen těžko vytrhovat z jeho kontextu, aniž by zde hrozila ztráta souvislostí. Svým důrazem na hledání základních zdrojů tvůrčích sil člověka je v našem uměleckém prostředí ojedinělou osobností, jež v sobě dokázala funkčně propojit odbornou erudici s vlastní uměleckou praxí. Podařilo se jí zpřístupnit kulturnímu publiku celou rozsáhlou oblast výtvarného umění – art brut bylo u nás donedávna opomíjenou záležitostí – a ukázat ho světu. V tomto směru je její činnost skutečně objevná a průkopnická, protože rozšiřuje hranice a posouvá obzory lidského chápání umění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *