Omyl jménem Radimský

Do pátého února trvá v sálech Městské knihovny v Praze výstava malíře Václava Radimského (1867–1946). Trvá, nikoli běží: takovou míru trpnosti a pasivity, jakou nabízí aktuálně vybrané dílo tohoto pozapomenutého autora, předvádějí ve svých „výstupech“ snad jen poslední laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého.
1_omyl1
A přitom novinoví recenzenti nešetří chválou a nadšením, někdy až bezmezným; třeba Peter Kováč v Právu (12. 11. 2011) smísil ve svém pajánu „skutečnou senzaci“, „talent od pánaboha“ a „triumfální návrat“. Jenže platí něco z toho doopravdy? Může být „skutečnou 1_omyl2senzací“ tvorba autora, který se pokoušel o impresionismus ještě za druhé světové války? Může mít „talent od pánaboha“ za sebou šedesát let práce, která má takřka neměnný výraz a vystačí si s jediným námětem, a sice krajinnými výjevy? Dá se považovat za „triumfální návrat“ monstrózně pojatá retrospektiva malíře, který ztělesňoval ten nejsterilnější akademismus ještě za svého života?
Václav Radimský může zaujmout snad sběratele kuriozit tím, že se na sklonku 19. století potkal ve Francii s Monetem, že pobyl chvíli v Giverny, ale jistě ne faktem, že se pokoušel po monetovsku o stejné kupky sena, stejné lekníny, stejnou louku posetou vlčími máky. Maloval 1_omyl3na příbuznou notu se Slavíčkem, ale jeho výjimečnosti se ani nepřiblížil: zatímco Slavíčkovi stačilo deset let, aby si impresionismus, zejména ten pissarovský, podmanil a rozvinul jej po svém, Radimskému nestačilo půlstoletí, aby se vyslovil jedinkrát za sebe. Jeho dílo je zoufale krotké a nepůvodní, oddané možná maloměšťácké představě esteticky přijatelného obrazu – ovšem s uměním nemá co společného.
Je vlastně s podivem, proč je Galerie hlavního města Prahy ochotna vyhradit čtvrt roku ve svém programu takové efemeridě, jakou je právě Radimský. Možný klíč nabízí úvodem citovaný Kováč, který ve svém textu chválí mimo jiné Galerii Kodl; ta se na nynější výstavě podílela a údajně se zasloužila o malířovu potřebnou rehabilitaci – a Kováč s ní úzce spolupracuje. Obrazy Radimského jsou prý dneska v kurzu: stojí možná i dvacetkrát víc než před pár lety. Čili nějaké půjčky za nějaké oplátky?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *