Předvánočně odejmem kosmické vejce kvočně. Darujem je apoštolům „korektnosti“, jimiž jsou dnes – a to nejsou kecy – všeci. Básník Puškin odpovídal i na otázky rasistických novinářů. Jeden takový se ho zeptal: „Je to pravda, že jste vlastně quarteron (otec běloch a matka terzeronka)?“ „Nikoli.“ „Nejste tedy terzeron (otec běloch a matka mulatka)?“ nedal si – ani Puškinovi – pokoj žurnalista. „Rovněž nikoli.“ „Že byste byl tudíž mulat?“ „Jako že je Země kulatá, nelze ze mne dělat mulata,“ spolehl se na svou básnickou licenci Puškin. „To však nepochybně musíte být…“ ocitl se rejpal v sedmém nebi. „Opičák. Milý pane, já jsem opičák,“ skočil mu – a všem jemu podobným – do řeči gogolovsky řečeno maršál mezi básníky.
Post illa verba dodávám, že v mém právě vyšlém románu Kraj náš vezdejší je uveden následující dialog. Bodneme-li nožem do rozpravy, zjistíme, že spisovatel praví:
Už koncem šedesátých let měl onův bytný Adam Roberts za přítele černocha. Jednou se on ve společenské místnosti bavil s Mrs. Roberts o tom, jak se má vlastně říkat černochům. „Samozřejmě, že ne nigger, pak už ovšem zbývá jen negro,“ nakousl citlivou otázku on. „Já bych nikdy Jamesovi neřekla nigger,“ odpověděla na něco jiného manželka bytného, tedy bytná, teď pojmově nedobytná. „To jsem přece vyloučil předem i zadem,“ oprávněně, ale marně se hájil on. „Ale ani negro,“ nato ona. „Takže James není černoch,“ nato on. „Je, ale nemůže se mu tak říkat,“ kula ona lávu, dokud byla ta láva žhavá. „Jak jemu tedy, u Joviše, může říkat?“, zeptal se zoufalý on, nic dobrého nečekaje. „Coloured person,“ řekla ona. A on pochopil, že se svým bludem skoná, ne on, ten ani za celý eon, ale ona, ona, ona. Když vstoupil do místnosti, a tím pádem do rozhovoru James, choval se na rozdíl od ostatních dvou normálně. Pouze se zeptal: „A co na to NATO? To se barevnými hemží.“ Nato se James obrátil k Mrs. Roberts, řka: „Našišato naplacato, dej mi pusu, moje zlato.“ Stalo se, polibek na zlatém podnose.
Inu, darované vejce kosmické ani zbla nebývá komické. Je to věčná léčka, již je radno přečkat.