Ve španělské Barceloně už několik let vře hispánský kotel se stylově bezbřehou hudbou, pod níž hoří anarchie. Pro tuto hudební scénu se vžil název ,mestizo‘ (míšenec) a přestože se tak jmenuje místní klub, symbolizuje především nebývale odvážné, svobodomyslné fúze skupin Ojos de Brujo, Amparanoia, El Payo Malo, Macao nebo Dusminguet; mestizo se stalo načas také domovem Manu Chaovi, Chebu Balowskemu nebo brazilskému DJ Wagneru Pá. Všechny a desítky dalších jsou zastoupeny na dvojalbu Barcelona Zona Bastarda (2002), z něhož vyplývá, že ve zmíněném kotli se vaří lokální španělské styly s důrazem na fl amenco,
kubánská salsa, reggae, dub, ska, rock, punk, rai, hip-hop, mexické mariachi a třebas i brazilská bossa a vlastně cokoliv rytmicky neudržitelného z Jižní Ameriky. Hodně populární a vlivné Dusminquet, o kterých Charlie Gillett napsal, „že kdyby Specials s Pogues hráli akusticky a zpívali španělsky, rozdíl byste nepoznali,“ rozpustil zpěvák a akordeo nista Joan Garriga v roce 2004. Následně střídal hraní s kdekým a nenápadně po Barceloně lanařil muzikanty do své nové kapely La Troba Kung-fú, výtečné esence jedinečné různorodosti barcelonských mestizos. Garriga zlákal špičkové hráče z výše uvedených skupin, čímž zvuk La Troba Kung-Fú ještě víc zdivočel a zároveň se posunul: katalánskou cikánskou rumbu s fl amenkem (představte si Gypsy Kings) přinesl kytarista Muchacho a rytmicky horkokrevnou salsu, coumbia a boogie-woogie kubánský klavírista Muneco. La Troba Kung-Fú s velkým úspěchem v březnu vystoupili na evropskými promotéry vyhledávaném festivalu Babel Med Music v Marseille, kde představili výtečné debutové album Clavell Morenet. 7. června se představí v pražské Akropoli v rámci koncertního cyklu Jazz Meets World.
