Jedním z vynikajících produktů architektury pozdních sedmdesátých let je komplex budov automatické telefonní ústředny s retranslační věží, postavený v letech 1977–1982 podle projektu pražských architektů Václava Aulického a Jindřicha Malátka.
„Tranzitní telefonní ústředna (TTÚ) stojí na levém břehu Labe u nového mostu Antonína Zápotockého (dnes Labský Most). Svou polohou je začleněna do pásu budov městského významu, počínaje elektrárnou a jezem u labské kotliny a konče budovou městských lázní, který tvoří podnož dominantní historické části města. Tento pás lemuje labské nábřeží a budova TTÚ uzavírá celou nábřežní kompozici v přechodu k průmyslové oblasti“, uvedl úvodem v Architektuře ČSR Václav Aulický. Celku architekti věnovali mimořádnou pozornost, neboť stavbě propůjčili tvarově i barevně bohaté a výrazově svébytné pojetí. Již na první pohled je zřejmé, jakou funkci plní 
každé z křídel. Administrativní sektor vztyčený nad půdorysem ve tvaru řeckého kříže z kontextu tehdejší architektury nevybočuje, naopak ostře červená technologická sekce nepřestává dodnes fascinovat svým nekonvenčním, tvrdě mašinistickým pojetím, umocněným o šestihranné visuté komunikační můstky a dvojici schodišťových věží. Ústředna, jejíž architektonickou koncepci podtrhuje dvoubarevný obvodový plášť systému FEAL měla stejně invenčně navržené i vnitřní prostory. Jejich základem bylo barevné řešení (v každém poschodí jiné) provedené podle studie Jana Vrany a Vladimíra Štulce, využívající dále tapet, lakované juty a tónovaných.