Na osobnost originálního divadelního tvůrce Jakuba Čermáka jsem čtenáře tohoto periodika (UNI, 2021/1) už upozorňoval v souvislosti s jeho režijní aktivitou v Horáckém divadle. Zmínil jsem se, že se svým pražským souborem Depresivní děti touží po penězích „po svém“ nastudoval dva základní opusy klasické české dramatiky, Maryšu a Naše furianty. Tentokrát se svou trupou sáhl po díle méně známém a, pravda, „první ligy“ zmiňovaných titulů nedosahujícím, oplývajícím ovšem dráždivým starosvětským půvabem. Jde o bláznivou mysliveckou komedii Václava Klimenta Klicpery Zlý jelen (první verze pochází z roku 1836, definitivní podobu jí autor dodal o dvanáct let poději).
Fabule se točí kolem zastřelení vzácného, byť nebezpečného zvířete (způsobilo několik karambolů), podezření z pytláckého útoku se postupně přesouvá na různé osoby včetně čekatele na mysliveckou funkci Vítka, kterému kauza ztropí mnoho nesnází včetně překvapivě vzklíčivšího milostného zašmodrchance. Do čistého toužení po polesného dceři Růžence se zamíchá podivný pár Ivana a Ivan, ona zprvu v mužském přestrojení (ano, už u Klicpery jde o zápletku převlekovou, Čermák ji však genderově dovádí ad absurdum).
