Blind Boys Of Alabama jsou sice tradicionalistická parta se základními kameny zasazenými někde ve 30. letech minulého století, ale rádi občas dělají věci trošku jinak. Jako producenta tentokrát přizvali, možná nečekaně, písničkáře Justina Vernona (mj. frontmana folk-rockerů Bon Iver) a s chutí žánrově přesahují gospelové i bluesové teritorium. Vůbec přitom nepůsobí nepřirozeně, vždyť dozvuk jejich gospelového vícehlasu dokáže prolnout pěkně daleko.
Jak daleko? BBA hravě udělají ze spirituálu I Shall Not Be Moved čistokrevné rockabilly. Nic svatokrádežného. Proč také neotočit vektor evoluce? Vždyť je notoricky známým faktem, že rock’n’roll podědil ze spirituálů i gospelu velký kus genetické informace a přelévání vlivů funguje pochopitelně i opačným směrem. I’ve Been Searching zase s odzbrojující láskou kříží gospel s reggae. A zase, proč ne, vždyť reggae je také duchovní muzika. Skvěle ovšem dopadly i „očekávatelnější“ kusy, jako There Will Never Be Any Peace (Until God Is Seated At The Conference Table) se sugestivními soulovými vokály a jazzově hledajícím saxofonem Mikea Lewise. Nebo rytmicky rozvolněná verze dylanovky Every Grain Of Sand.
Desku zdobí nejen hlasy Blind Boys, ale také hned několika hostujících zpěvaček. Například Shary Worden ze sestavy indie rockových My Brightest Diamond, přesvědčivě skotačící z oktávy do oktávy v titulní písni I’ll Find The Way. Nebo písničkářky Patty Griffin, která se s chutí odváže v extatickém albovém finále Jubilee. Jako muzikant se osvědčil i samotný pan produkční Vernon, ať už připojil i dost přitvrzenou kytaru nebo naprogramoval nenápadné, ale funkční loopy.
Ani se nechce věřit, že tahle zvukově, muzikantsky i aranžérsky dotažená deska vznikla za pouhé čtyři dny ve Vernonově domácím studiu. I nevěřícího Tomáše (Polívku) snad napadne, že nad zdarem některých činů prostě drží ochrannou ruku vyšší síla. My God Is Real (Můj Bůh je skutečný), řeknou nám Blind Boys Of Alabama písní.
Masterworks, 2013, 41:26