Dokázal by si dříve někdo představit, že proslule neuchopitelný a všem pokusům o bližší kontakt ze strany fanoušků a médií odjakživa úspěšně unikavší Bob Dylan se jednoho dne , vedle dalších svých aktivit, jako je psaní výtečných pamětí či nekonečné koncertní šňůry, stane též skvělým rozhlasovým DJem, který s přátelskou intimitou, zasvěceně, s humorným nadhledem a beze stopy onoho téměř nesrozumitelného mumlání, s nímž nás v poslední době obdařuje na svých nahrávkách, každý týden uvádí svoji vlastní hodinovou rozhlasovou show? Tak přesně toto se stalo skutečností a od 3. května lze každý týden naladit v 10 hodin ráno amerického východního času na placeném internetovém rádiu XM Satellite Radio (Deep Tracks – kanál XM Channel 40; veškeré potřebné detaily lze nalézt na stránkách: www.xmradio.com/bobdylan) jeho pořad s názvem Theme Radio Hour with Your Host Bob Dylan. Repríza show se v průběhu týdne navíc vysílá na folkovém kanále The Village (XM Channel 15). Podle podrobných informací otiskovaných touto nejnovější Dylanovou transformací přímo okouzleným americkým tiskem (list New York Times kupříkladu parafrázoval verš z textu skladby Mr. Tamburine Man přímo v titulku svého článku, který zněl „Hey, Mr. Zimmerman, Will You Play a Song for Me?“) v každé týdenní premiéře své show Dylan uvede velmi eklektickou směsici oblíbených nahrávek vybraných ze své pověstné sbírky. Jejich výběr se bude točit kolem jednoho ústředního tématu jako třeba Den matek, auta, whiskey, tancování či policie. Pro premiéru zvolil téma počasí. Jako vůbec první song proto zazněl Blow, Wind, Blow od Muddyho Waterse. Vedle svých elementárních hudebních lásek ze žánru blues a gospelu však Dylan rovněž zařadil nahrávku Stevieho Wondera v italštině, Hendrixe, The Carter Family či pop standardy od Judy Garland, Franka Sinatry či Deana Martina. Všechny snímky či jejich texty vtipně a lakonicky komentuje, analyzuje a zasazuje do patřičného kontextu způsobem, jenž je velmi podobný tomu, co odjakživa dělá ve své vlastní autorské tvorbě: zúročuje poklady a tradice amerického hudebního dědictví jedinečným postřehem, slovem či myšlením, jenž může bez varování přejít od lineární logiky k totální, čiré abstrakci. Lee Abrams, ředitel tvůrčího programování rádia XM, o něm říká: „Svojí show Dylan přetváří definici ‚cool rádia‘ tím, že kombinuje břitký intelekt s žánrovou nekonformitou, a to způsobem dosud v rádiu neznámým. Navíc je očividné, že se za mikrofonem skvěle baví.“
