Americká zpěvačka (celým jménem Jarboe La Salle Devereaux) vystoupí 18. dubna v pražské kavárně Potrvá s italským duem Father Murphy, se kterým v České republice hrála už loni. Jarboe je spojována především se Swans, s nimiž hrála od roku 1985 až do jejich prvního rozchodu v roce 1997 a svým hlasem i klávesovými linkami výrazně přispěla k posunu brutálního sludgecorového zvuku ke gotickému rocku a k propracovanějším zvukovým kolážím ovlivněným i ambientem a soundscapingem. Po rozchodu Swans se věnovala sólové dráze, kterou začala v roce 1991 albem Thirteen Masks. Během sólové kariéry spolupracovala mimo jiné s Neurosis, Cedrikem Victorem a Justinem Broadrickem z Napalm Death.
Proč jste začala spolupracovat s italským duem Father Murphy?
Když jsem přišla na vystoupení Father Murphy, udělalo na mě ohromný dojem a rezonovalo ve mně. Father Muprhy jsou mistři chytré zdrženlivosti a rafinovaných nuancí, což je velmi působivé. Věděla jsem, že oba – Federico i Chiara – jsou velmi upřímní, věcní, inteligentní, tvrdě pracující, energičtí a talentovaní lidé s vizí.
Jak velkou roli při rozhodování hrála hudba Italů a jakou jejich idea křesťanské viny?
Ten termín je katolická vina, ale pokud si myslíte, že myšlenka stojící za hudbou dua Father Muprhy hrála nějakou roli v mém zájmu s nimi pracovat, tak to nebyl ten důvod. Nicméně to tomu dodalo další dimenzi.
Jak důležitá je pro vás víra a spiritualita?
Byla jsem vychovávána jako římská katolička. Od dalajlamy jsem přijala iniciaci kálačakry[1]. Takže jsem buddhistka a katolička.
Jak vznikaly písně pro loňské EP? Kdo přišel s nápady na písně?
The Ferryman je odlišná verze původně mojí písně Holiness. Tu jsem původně nahrála pro své album z roku 2017 As Mind Dissolves As Song Begins. Zdálo se mi, že koncepčně se pro spolupráci s Father Murphy perfektně hodí. A tak jsem jim poslala nahrávku a nově natočené zvuky veslování převozníka, které zní na jejím konci. Father Murphy píseň pozměnili, něco vyhodili, a stal se z ní The Ferryman. Skladbu Truth Or Consequences začali Father Murphy ve svém studiu a poslali mi ji. Já do ní přispěla melodií kláves, hlubokým tónem piana a akcentovaným zpěvem. Poslala jsem jim, co jsem nahrála, a oni z těch nahrávek ve svém závěrečném mixu použili, co chtěli.
Chystáte novou desku?
V tuto chvíli nemáme žádné plány vytvořit celé album.
Když se ohlédnete, jak důležité pro vás bylo hrát se Swans?
Docela často se ohlížím, neboť mi kladou otázky při rozhovorech. Taky jsem jak v autorizovaném dokumentárním filmu o Swans od Marka Porsii, tak v autorizované knižní historii Swans od Nicka Soulsbyho. Obě tato díla se v tuto chvíli dokončují. Pro mne bylo velmi důležité, že jsem byla spolu s Michaelem Girou nejdéle působícím členem Swans. Byla to pořádná škola, poskytla mi znalosti a zkušenosti, které využívám dodnes a které mě nasměrovaly na moji současnou dráhu.
Sledovala jste Swans po jejich obnovení?
Ne, ale navštívila jsem dva jejich koncerty. Byla jsem příliš zaneprázdněna cestováním, abych přišla na více.
Jak tedy došlo k tomu, že jste natočila vokály na jejich album The Seer?
Velmi prostě. Michael mě požádal, abych nazpívala doprovodné vokály a vytvořila jednu hlasovou koláž. Taky mne žádal, abych v roce 2012 zpívala na koncertě, ale byla jsem zrovna na turné v Evropě, takže bych nemohla. Nicméně když mě Michael požádal znovu, abych zazpívala v roce 2016 na jejich závěrečném turné, byla jsem k dispozici a na jednom koncertě se k nim připojila ve skladbě Blood On Your Hands.
Které okamžiky svojí hudební kariéry považujete za klíčové?
Studium hry na klávesy a lekce zpěvu, práce ve sborech i studium literatury a poslech každého druhu hudby, který jsem byla schopna nalézt. Ale neméně důležité bylo stát se fyzicky silnou mladou ženou, abych rozvinula vnitřní i vnější sílu a sebeúctu i sebedůvěru, abych se v roce 1984 přestěhovala do East Village v New Yorku s cílem pracovat se Swans. Dosáhla jsem tohoto cíle a také jsem se stala příčinou, proč se jejich hudba tak silně změnila. Jakmile byly mé schopnosti odhaleny, byly využity a uplatněny ve vizích, a přístup Swans se změnil a získal nový život.
Jaké to je žít v Trumpově Americe?
Chtěla bych vás nasměrovat na The Rally, což je píseň z alba, které jsem vytvořila v roce 2017 na téma rozdělující nenávistné rétoriky, kterou jsem pozorovala během Trumpovy kampaně ve chvíli, kdy jsem znovu studovala překlady milostných básní Rúmího, perského mystického básníka z 13. století. Na své sólovce jsem pracovala sama a hraju na ní elektrické i akustické nástroje. Jmenuje se As Mind Dissolves As Song Begins, což je konceptuální překlad z vybraných Rúmího veršů. Odhalený koncept mysli je v centru jak Rúmího poezie, tak samozřejmě Buddhy. V The Rally jsem využila terénních nahrávek skandování, které jsem pořídila na Trumpových politických mítincích. V jedné části písně slyšíte dav skandovat „Zavřete ji[2]“ a já jsem to v písni akcentovala do ještě divočejšího řevu. Celé album proti sobě staví lásku a nenávist, které jsou filtrovány mým uměleckým pohledem. Deska jde od srdce. Je součástí Art Boxu, což je velmi limitovaná edice čtyř CD, a také je ke slyšení na Spotify a Apple Music a dá se koupit přes iTunes i přes moji webovou stránku. Takže pokud chcete vědět, jak se cítím, když žiju v Trumpově Americe, tak deska dává odpověď. Ale je také třeba říct, že současný prezident je v kanceláři jen dočasně a že bude vystřídán někým jiným. Jako tomu je u každého, kdo byl a kdo bude v této funkci.
[1] Toto zasvěcení uděluje dalajláma často. Kaláčakra, tedy kolo času nebo cykly času, představuje klíčový text tibetského buddhismu.
[2] Dav skandoval „lock her up“, když požadoval zavření Clintonové kvůli údajnému ohrožení bezpečnosti.