Jet Lemon Band, založený roku 2014, kombinuje složení dvou ruských hudebníků s neruskými jmény, což je vokalista a klávesista Jim AvivA a pianista , klávesista, saxofonista a vokalista Sammy Lukas, dvou německých – basisty Benjamina Schlothauera a bubeníka Jakoba Kuferta, a kytaristy Ju Younga Cheonga z Jižní Koreje. Čekal bych, že takové spřežení, které se dalo dohromady ve Weimaru, ohromí svět nečekaností svých domovských zázemí. Ne tak Jet Lemon Band. Jeho členové se shlédli v rockové muzice ze 70. let minulého století, to zúžili na zájem o legendární Led Zeppelin, a to nakonec vyhranili na cover verzi alba Led Zeppelin II. Což nastoluje otázku, zda je možné toto nezapomenutelné dílo Johna Bonhama, Jimmyho Page, Roberta Planta a Johna Paula Jonese, oscilující mezi hard rockem a blues rockem, nějak renovovat. Jazzový klíč v názvu poněkud mate, protože záležitost zjednodušuje. Naštěstí devět přejatých skladeb od Whole Lotta Love po Bring it on Home se z této eventuální svěrací kazajky vymaní, kontaminuje rock jazzem, zároveň sice zachovává určitou svébytnost původních předloh, ale vždy k nim přidá něco navíc: osobitě excitující zvuk nástrojů, výpalně sólující klavír, hlasovou syrovost až na pomezí závažné grotesknosti, smýkavou kytarovost, osobitou citlivost a konec konců i citovost, převádějící originály na novou rovinu. Přispívá k tomu zapeklitá kytara, vklíněná do celkové orchestrace, hlasová vypravěčskost, sloučení superrockovosti a jazzové spontaneity spolu s propeskovanou uminutostí. Hodno uznání však je i vokální vyjádření nejjemnějších obsahových pohnutek a humor, který jemně rozchaotizovává děj a pomáhá vyhecovat extázi, vyžaduje-li to téma. Nečekal jsem, že mě po originálu z roku 1969, který zůstává v mé paměti, zaujme i jeho přetvoření z roku 2017. Zaujalo a myslím, že se stejným pocitem si je vyslechne každý, kdo nelpí na coverovém omezen.
Leo Records, 2017, 51,01
https://www.youtube.com/watch?v=6T21_YRFxyE