Foetus je zpět! Ve velké formě. Oscillospira je nejpodivnější symbiotickou bakterií v organismu. Nejméně probádanou, neboť si v (nejen) člověku žije jaksi sama o sobě. Jednobuněčná „bytost“, která k nám patří i nepatří, která je třeba z jiného vesmíru. Tak je možno v nadsázce přemítat i o legendárním a stále tajemném multiinstrumentalistovi Jimu Thirlwellovi. Experimentoval s elektronikou, nejrůznějšími rytmy, kakofonicky bolestným industriálem, rockovým undergroundem i popem. A vlastně po celou kariéru laškoval s postupy klasické hudby – v široké orchestraci (mohutné samplované vrstvy) i v lehčí analogové (např. v projektu Xordox z roku 2017 à la Tangerine Dream či Kraftwerk). Kolaboraci s klasickým tělesem si tento takřka výsostný solitér osahal na loňském koncertním provedení komorně symfonických úprav svých starších skladeb v New Yorku pod hlavičkou JG Thirlwell + Ensemble Performs the Foetus Classics. Se skvělým výsledkem, jak lze spatřit a slyšet na YouTube. A letos přichystal v kooperaci s moderním švédským skladatelem (především divadelní hudby) Simonem Steenslandem a jeho orchestrem zcela nové album. Troufám si konstatovat, že vrcholné své dlouhé kariéry.
Steenslandovy projekty mají temnou sílu a těsně sousedí s Thirlwellovými oblíbenci jako Magma, Univers Zero, Present, King Crimson a Béla Bartók. Z alba jsou stopové vlivy jmenovaných zřetelné. Oba si rozdělili i prolnuli autorství všech osmi kompozic a těžko některou vyzdvihovat. Každá má osobitou stavbu i dramatický oblouk. Od náznaků tu jen řízeného hluku/šumu nebo violoncella a cinkání činelů po vysokoenergetickou valivou mohutnost – bicí obstarává mimořádný Morgan Ågren, kytary Simon Hanes a Ossian Willén, vokály Joanna Mattrey, Ellekari Sander, Eva Rexed a Sami Stevens. Dlužno dodat, že Thirlwella snad (správně) držel velký respekt ke klasickým hráčům, takže přípravu i provedení projektu Oscillospira vzal sakra vážně. Mistrovské dílo.