KATI RÁN: Sála

Holandská darkfolková zpěvačka a skladatelka Kati Rán se na hudební scéně pohybuje delší dobu. Svou hudbou obohatila televizní seriál Vikingové: Valhalla, který běžel na Netflixu. Na pódiu pak podporovala svou hrou a zpěvem třeba paganfolkové veličiny Wardruna nebo Myrkur. Po mnoha letech příprav vydává novou desku, která nese název Sála, což prý ve staronorštině znamená „duše a moře“. Autorka nic neponechala náhodě, a tak si přizvala do třináctiskladbové kolekce dlouhou řádku hostí. Mimo jiné Gaahla (Gaahl, Wyrd, Wardruna), Mitche Harrise (Napalm Death), Karla Seglem (norská jazzová a folková legenda), Borgara Magnasona (Björk, Sígur Rós, Brian Eno), členy Heilung, islandský ženský sbor Umbra nebo Pálla Guðmunssona (Hilmar Örn Hilmarsson, Steindór Anderssen, Sígur Rós). Pravou Katinou rukou byl ale multiinstrumentalista a producent Jaani Peuhu (Swallow the Sun, IANAI, Lord of the Lost, Hallatar), který se zpěvačkou při natáčení desky zcestoval celé Norsko, Island, Dánsko, Finsko a rodné Nizozemí. Přesto celé album, na kterém Kati pracovala více než čtyři roky, je primárně o ní. Katin hlas z nahrávky vyčnívá a vede posluchače dlouhými kompozicemi, kdy nejdelší dosahuje úctyhodné čtvrthodinové stopáže. Smyčcové nástroje, perkuse všeho druhu, píšťaly, harfa a pouze hrstka elektroniky, která má pouze dokreslující funkci. Jednou zabrousíme k magickým Clannad, podruhé se dotkneme světa legendárních Dead Can Dance, během hodiny a čtvrt dlouhé stopáže dojde i na několik okamžiků, kdy nám z mlhy kyne Fever Ray. To je hudební vizitka desky, která se tematicky zaměřuje na ženská témata v severské mytologii. Historickou literaturu a mytologický zdrojový materiál ze severu Kati míchá s vlastními poetickými texty, přičemž pro autentičnost se Rán uchyluje pouze ve výjimečných případech od staronorštiny k mezinárodní angličtině. Pomalý tok hudby darkfolkové desky Sála nemá tak fatální vyznění jako alba Wardruny nebo Heilung. Je spíše něžným pohledem na tematiku v letní, zklidněné době.