Trio je snad odnepaměti nejoblíběnější muzikantskou sestavou a zároveň přísně prověřující variantou, jak se buď svou „standardností“ znemožnit, anebo nás posluchače s grácií poslat do kolen. Anders Koppel, druhdy slavný rocker přerodivší se v posledních čtyřiceti letech v komponistu nadžánrových orchestrálních skladeb (viz recenze Mulberry Street Symphony v Uni 12/2022), se tu drží jen zdánlivě podkresového plnidla s instrumentem Hammond B3. Jeho syn Benjamin je na nahrávce se svým mistrovským alt saxofonem, snad i sem tam prohozeným za tenorsax, co do slyšné výraznosti vůdčím elementem. Američan Brian Blade pak může být kapitolou na půl zdejšího magazínu. Bubeník, co strávil a zažil přes dvacet let v kapele Waynea Shortera, jen o pár roků míň držel rytmickou sekci kapely Joni Mitchell, Chicka Corey, Herbieho Hancocka i stěžejní studiové výplody Daniela Lanoise etc. Čili by to s vypsanou sestavou snad mohlo navádět k oné výše zmíněné standardnosti. Tak to ale prrr, pošle vás to do kolen.
Tihle chlapi, tohle trio, jedou totiž v rozměru/rozměrech na albu až nehorázně rozpřaženě. Puerto Rican Rumble hned coby otvírák je dynamicky našlapaná záležitost, až tanečně(!), kolem jednoho nahozeného tématu, které však uniká, mizí, znovu vzlíná s nahazovanými groovy tu hammondkami, tu bicím ústrojem Briana Bladea. Úplně vám zprvu unikne, že pod tou hlavní melodií Benjaminovy altky frčí několik spontánních sólových partů varhan a bicích. If You Forget Me je baladná balada s půleným primem Benovy altky a Andersových varhan. Modernistně čerpají z hluboké historie hudby. Nejdelší (13 a půl minuty) Bazaar Revisited je toho dokladem – od dechu středověkých pastorálií přes swingující bigbandovou plnost po zapeklitou futuristní expresi. Pak rázným gestem vtrhnuvší hip-raper Al Agami do groovy nadupané Time Again, aby nás hned následnou velekrásnou vznešeností na bachovském tématu Fall from Grace vrátili z tanečního víru ke vnímání hudby jakožto citu.