Přelom roku je na hudební scéně plný výročních žebříčků, které z domácí scény zmiňují celou řadu zajímavých nahrávek. Ani v jednom nefiguruje album Aphonie od ambientního tvůrce Lišaje, který si svou novou nahrávku vydal sám bez pomoci vydavatelství, a album se stalo v očích zasvěcených „jednou z nejlepších letošních nahrávek, o které mnoho z nás neslyšelo“. Co to konkrétně znamená? Hudební projekt se doposavad ve studiové tvorbě odkazoval ke geograficky konkrétním místům. V Ostravě, Olomouci a dalších aglomeracích vznikla první nahrávka Marianskohorsk, v Polsku na mořské kose Hel následující EP Szara a současné bydliště na Bruntálsku definovalo dnes už předposlední kolekci Mezina. Na nové album Aphonia jsme museli čekat kvůli rodinným i pracovním konstelacím šest let. V rozhovoru pro Radio Wave Mikuláš Odehnal, jak zní Lišajovo občanské jméno, přiznal, že se jedná o nahrávku, která je primárně zaměřená dovnitř. Do vnitřního prožívání autora. I z toho důvodu zaujme hned na první poslech menší využití samplů a oproti tomu výraznější využití živého hraní. Všechny vstupní ingredience jsou ale zasazeny do výrazně atmosférických koláží, které jen tu a tam pohání decentní rytmika. Lišaj do svých pomalu plynoucích skladeb zasazuje i texty, které jsou ale hluboko zanořeny do celkových aranží desky. Mikuláš tak jasně dává najevo, že dle něho je nejlepším způsobem, jak konzumovat novou desku, soustředěný poslech. „Přehlcení deformuje vnímání hudby jako takové, stále více hledám klid,“ vysvětloval Lišaj název alba německým výrazem značícím nemožnost vydávat zvuky a zároveň odkazoval na verš „tolik slov všude kolem“, který hypnoticky recituje v úvodní skladbě loňské novinky. Aphonie je zkrátka mimořádně poklidnou nahrávkou s čilým, vícevrstevnatým vnitřním životem, která rozkvétá s každým dalším poslechem. Autor jí umístil na svůj Bandcamp profil za cenu, kterou sami uznáte za vhodnou. To je také sympatický krok, že?
LIŠAJ: Aphonie
vlastní náklad, 2024, 31:29
