Každý prožívá úplněk jinak. Někoho tíží ve spánku noční můry, jiný trpí naopak nespavostí, vzácné případy se mohou vydat na náměsíčnou túru. A psovité šelmy mají ideálně nasvícenou scénu ke sborové vokalizaci. Majerovky ovšem nabízejí spíše romantiku jasné měsíční noci, kdy bledý přísvit odhaluje jindy neviděné krajiny. Ze šerosvitu tu na bdělého poutníka může vykouknout leccos, třeba stín předvěké Paní z vln nebo Perychta, snad odraz starogermánské bohyně Frijjō. Ale bez obav, noční krajina Majerovek patří spíše k těm útěšným než děsivým.
Ale věcně: MBT si metodou živě ve studiu, bez přidaných stop, natočily pro formát vinylového dvojalba výběr svých nejoblíbenějších (nikoliv nutně nejpopulárnějších, jeden provařený kousek byste hledali marně, viz rozhovor s aktéry) písní. Přínosné je slyšet nejen studiově nepřikrášlené, pódiové verze skladeb původně z „elektrických“ alb Ryba ryb (2000) a Pálava (2004). Posun totiž nastal i v interpretaci písní z prvních tří akustických desek.
Nové nahrávání vlastních starých kousků obvykle nedopadne dobře. Byť je třeba muzikantsky a zvukově kvalitnější, narazí minimálně na posluchačský sentiment. Lidé chtějí mít oblíbené písničky tak, jak si je zažili. V případě Úplňku to však neplatí, nahrávka totiž evokuje nejlepší zažité dojmy z koncertů. Písně zdobí energie, prožitek a přirozenost, daná léty zkušeností a nadhledem. Na první poslech vám mohou chybět tu bicí, onde sampl, ale na druhý zjistíte, že písnička bez nich funguje stejně dobře. Ne-li lépe a přesvědčivěji kvůli větší průzračnosti a dynamice. Bylo užitečné současný živý sound MBT zaznamenat, ač se kvarteto z „technických důvodů“ neodvážilo pustit do skutečně koncertního titulu.
Úplňková noc se dá trávit různě. Třeba rezignovat na pokusy o spánek a někam vyrazit. Album Úplněk Majerovky nemohou pokřtít jindy než za úplňkové noci. Stane se 18. října v brněnském klubu Leitnerka.