K článku o vydavatelství Mercury Records by bylo lepší přiložit mapu. Label už od začátku výrazným způsobem zasahoval do mnoha žánrů. Navíc se kvůli fungování v rámci velkých vydavatelských kolosů měnila jeho funkce i důležitost. Každopádně vydavatelství honosící se ikonickým kosočtvercovým logem přežilo do dnešních dnů, a tak je čas vyrazit na oslavu na druhý břeh Atlantského oceánu.
U vzniku Mercury Records nestály tři sudičky, ale rovnou čtyři mladí, ale poměrně ostřílení manažeři hudebního dění, pocházející z Chicaga. Irving Green byl synem protřelého byznysmena Ala Greena, který od roku 1944 vedl, vedle jiných podnikatelských aktivit, i vydavatelství National Records. Během 2. světové války se Irving stal úspěšným manažerem několika afroamerických umělců. Mezi jinými i Sarah Vaughan, Dinah Washington a The Platters. Druhým zakládajícím členem byl Berle Adams, který ve svých 28 letech už okusil místo hudebního manažera, prodejce jukeboxů, pojišťováka i správce autorských práv. Třetím do party byl hudební agent Arthur Talmadge a čtvrtým Ray Greenberg, který ale brzy aktivity Mercury Records opustil.
Vydavatelství se díky zkušenosti otců zakladatelů stalo výrazným hráčem na hudební scéně, kterému brzy začalo být domácí město malé. Pánové vedle vydávání postavili hned dvě továrny na výrobu gramofonových desek (jednu v Chicagu, druhou v St. Louis) a do první vydavatelské ligy se dostali poměrně neotřelým způsobem – místo investování do rozhlasové reklamy, která tehdy byla brána za nepostradatelnou, pokud bylo potřeba uvést mladé umělce na veřejnosti, Mercury Records začalo rozšiřovat své nahrávky skrze jukeboxy. Ušetřilo tak výrazný obnos peněz a dostalo své nahrávky mezi aktivnější sortu obyvatel. Dalším marketingovým tahem bylo angažování Eddieho Gaedela, Američana s trpasličím vzrůstem, který se nejvíce proslavil účastí v nejvyšší americké basketbalové lize. Ten ztvárnil tzv. „Mercury Mana“, doplněného okřídleným kloboukem, k propagaci nahrávek Mercury.
Padesátá léta Mercury Records přála. Společnost vydávala
