Představovat čtenářům UNI vydavatelství Polí5 vedené neúnavným Josefem Jindrákem, snad díky úzkému sepětí není třeba. Přesto vynechat z toho důvodu 15. výročí fungování tohoto výjimečného alternativního ostrova by asi nebyl nejlepší nápad. Proto tento měsíc míříme do Rekomanda, obchodu neodmyslitelně s Polí5 spojeného, a budeme se ptát spíše na poslední novinky stran labelu.
Když jsme spolu hodnotili před dekádou pět let fungování Polí5, měl jsi za sebou postupný přechod ze „samopalového“ CDčkového startu labelu do období lisovaných alb. Co se od té doby změnilo?
Dnes se čím dál víc i u mě prosazuje jen digitální download, už mám lépe ošetřený streaming. Taky se čím dál víc mění financování vydání, dnes už více jak z 50% jde spíše o takovou družstevní práci.
Zasáhla tě také vlna návratu vinylů a kazet? Reagoval jsi na ni nějak?
Já dělal vinyly vždy, ale zpočátku sporadicky a jen u vybraných titulů, je to drahá věc na výrobu, vydavatel musí být kapitálově silnější. Ale teď mají LP větší význam i když to jsou malé náklady. Dnes je jich víc než v minulosti a letos třeba Schrödingerova kočka ani na jiném nosiči nevyšla, u B4 chystám na zimu to samé, zase jen LP. Do konce roku 2021 udělám dokonce dvě kazety (což je počet jiných titulů na kazetě za celou dobu existence).
Od začátku jsi zpřístupnil katalog vlastního vydavatelství v mp3 formě za cenu, kterou si určí sami zákazníci. Jak na tento krok zpětně nahlížíš? Šéf amerického labelu Projekt Records dokonce tvrdí, že mu tato filozofie přináší ve výsledku vyšší příjem, než kdyby držel stále stejně vysoké ceny…
Jsem taky přesvědčen o tom, že plná cena by vedla jen k nižším prodejům, takže by to bylo nakonec nastejno, nebo horší. Dokonce mám i srovnání – někdy mi na Bandcampu vyprší kredit, nestihnu dokoupit (ano, ve skutečnosti zadarmo neznamená zadarmo, ale že aspoň malou část musí někdo zaplatit, v tomto případě vydavatel, ale jde o velmi malou částku v jednotkách dolarů za tisíc kreditů) a na nějakou dobu naskočí u titulů minimální povinná částka a trvá týdny, než si toho všimnu. Ale mohu pak porovnat, jak se to samé prodávalo za povinnou nebo dobrovolnou částku – a je to právě nastejno, nebo za povinnou horší. Ale ono se to měří špatně, jde o hrubé odhady, i když mám tituly, které zcela zadarmo nejsou, protože si to nepřála kapela (a její příjmy jsou srovnatelné s těmi dobrovolnými příspěvky). Taky mně to dobrovolné šíření moc nevadí, protože to prostě není žádný byznys plán, tady nejde o žádné obří obraty, a kde nejde o peníze, je leccos snazší.
