Topic Records je nejstarší ostrovní indie vydavatelství, které hrálo hlavní roli ve druhém britském folkovém revivalu. Začalo to jako odnož politického dělnického hnutí, aby se postupně soustředilo pouze na hudbu, přestálo všechny možné krize a dnes je stále etalonem vzorného podporovatele folkového hnutí nejen na Britských ostrovech. Tato oslava bude mít specifickou příchuť.
Topic Records nikdy nebylo standardním labelem. Jeho úvodním posláním bylo „vydávat gramofonové desky historického a společenského zájmu“, a to se jistě podařilo. Bylo založeno jako součást meziválečné socialistické agendy a jeho role byla vždy být spíše kulturním sluhou než komerčním subjektem na kulturním poli.
Vraťme se do roku 1939, kdy vychází první nosič opatřený etiketou Topic Records, desetipalcový vinylový disk na 78 otáček obsahující skladbu Paddyho Ryana The Man That Waters Down The Workers Beer. Na Apeninském poloostrově zuří španělská občanská válka, Evropou hýbe vzestup Hitlera, eskaluje napětí v Palestině, Gándhí stojí v čele protestního hnutí proti britské nadvládě v Indii, italská vojska podnikají invazi do Albánie, vlaky jsou plné prchajících židovských uprchlíků a vše vrcholí vpádem Německa do Polska, což je definitivní začátek druhé světové války. Vzestup fašismu aktivizoval levicové hnutí v západní Evropě, a tak pod vedením londýnského profesora hudby, skladatele a radikála Alana Bushe, vzniká v roce 1936 Workers Music Association s posláním podporovat politické myšlenky v hudbě a divadle ve spojení s odbory a odborovými organizacemi. Není divu, že na druhé straně prvního nosiče najdeme francouzskou Internacionálu. Tu přednesl Topic Singers & Band pod vedením Willa Sahnowa, dirigenta a generálního tajemníka Workers Music Association, který hrál klíčovou roli v prvních letech fungování vydavatelství.
Válečná léta přirozeně zastavila růst značky. Nedostatek šelaku znesnadňoval výrobu, a tak během válečných let spatřila světlo světa jen hrstka titulů. Většina z nich navíc souvisela s revuemi levicového Unity Theatre. Po válce byla agenda Topic Records na hony vzdálená pověsti zastánce a šampiona britských lidových tradic. Soustředila se totiž na poskytování odbytišť pro nahrávky propagující mezinárodní mírové hnutí. Ty nabízely například snímky ruských sborů a další nahrávky pocházející ze státních labelů východního bloku. S touto agendou si notovaly i nahrávky anglických hudebníků. Vrcholem byla idealistická Balada o Stalinovi z pera Ewana MacColla. V padesátých letech se ale agenda začala obracet přeci jen výrazněji na domácí dění. A právě Ewan MacColl spolu s Albertem Lancasterem Lloydem byli hybateli Druhé vlny britského folkového revivalu. Vše pod patronací Topic Records. MacColl natočil svou první desku pro Topic v roce 1950, a okamžitě prokázal svou sílu jako skladatel a interpret tradičních písní. Byl to on, kdo zpopularizoval tradicionál Dirty Old Town, řada jeho nahrávek se stala slavnou díky interpretaci jiných muzikantů. Lloyd vstoupil do studia později, kdy nejprve zhodnotil svou zkušenost z Austrálie zhudebněním několika místních dělnických písní. V roce 19858 byl jmenován uměleckým ředitelem Topic Records.
Kromě podpory boomu ostrovního folkového revivalu label licencoval pro evropský trh řadu zásadních amerických folkových nahrávek od Woodyho Guthrieho, přes Petea Seegera a Peggy Seeger až k Rambling Jacku Elliottovi. A v jakém prostředí vznikaly nahrávky Topic Records? Mnoho z nich pořídil Bill Leader, Yorkshireman, který se připojil k týmu Workers Music Association v Londýně a později se stal Topicovým produkčním manažerem. Účinkující byli často odvedeni do místnosti v patře v Bishops Bridge Road v Paddingtonu, kde měla sídlo Workers Music Association a odkud vydavatelství operovalo, aby je zde Leader nahrál. Jiné byly provedeny v domě Ewana MacColla v Croydonu na velký magnetofon Ferrograph, který Leader získal od BBC. Poměrně velké množství nahrávek bylo pořízených v terénu. Pro tuto příležitost měl Bill Leader starý vůz Morris Traveler, ve kterém měl technik naložený magnetofon Revox. V terénu pak Bill zřizoval provizorní studia často ve stísněných podmínkách, kdekoli se to hodilo, s jakýmkoliv dostupným nářadím, kdy k zatlumení prostoru používal legendární plata od vajec, pytle s pískem a podobně.
Už od padesátých let vydavatelství vypravovalo kompilace, které měly jednotné téma. Největší dopad měla sbírka Iron Muse z roku 1963 – „panoráma industriální lidové písně“. Výběr v režii Berta Lloyda spojil na jednom nosiči takové osobnosti jako Anne Briggs, Bob Davenport, Louis Killen, Ray Fisher nebo Matt McGinn, kteří pro tuto příležitost zaznamenali sbírku městských písní z dolů, mlýnů a sléváren. Kompilace se stala jedním z nejprodávanějších titulů labelu. Přinášela silný argument, že lidová hudba už dávno není pouze hájemstvím venkovských komunit, ale je nedílnou součástí života továrních dělníků. Městské lidovky měly důležitou roli v urbanizaci, která byla důsledkem průmyslové revoluce. V šedesátých letech klesala podpora komunismu v západních zemích, a tak i Topic Records se svou politikou začalo vzdalovat od předchozího partajního směřování ve prospěch podpory folkového klubového hnutí. Součástí rodiny vydavatelství se staly takové osobnosti jako Shirley Collins, Anne Briggs, Martin Carthy, a především The Watersons, kteří šokovali hudební veřejnost a brzy si vysloužili označení „folkoví Beatles“.
V první polovině 70. let se vedení labelu ujal mladý Tony Engle, člen skvělé anglické country taneční skupiny Oak. Pod jeho vedením byl Topic i nadále dominantním zdrojem britského folku a vydával alba přímo sladěná s tradicí ze všech částí Britských ostrovů. Label v tu dobu vydával to nejlepší od revivalových interpretů – Martina Carthyho, June Tabor, Vina Garbutta a dalších. Slavné období vystřídalo turbulentní období, během vydávání muziky registrujeme řadu krizí způsobených zaváděním nových typů nosičů, zvýšenou konkurencí z řad jiných, především world music labelů, a samozřejmě i příchodem internetu se vším, co s ním souvisí.
Každopádně i dnes Topic Records stále působí jako sebevědomé vydavatelství, které nabízí aktuální, ceněné nahrávky současného folku. Zmínit můžeme alba Elizy Carthy, Martina Simpsona nebo Fay Hield. V současné době, pod vedením londýnského vydavatelství Proper Records, nabízí label řadu luxusně vypravovaných reedicí svého bohatého katalogu (např. dvacetidílná série Voice Of The People). V roce 2000 label obdržel Good Tradition Award jako uznání jejich role v hnutí lidové hudby. Britská folková scéna je v současné době sebevědomá a vitální. Staré dokáže objevovat mladé interprety, kteří dokážou nabízet starou tradici novým, inovativním způsobem. A label Topic Records stojí uprostřed tohoto ruchu neochvějně a sebevědomě. Přejeme k blížící se stovce neutuchávající energii a chuť nabízet staronovou tradici dalším a dalším generacím posluchačů.