Tzadik Records je dítko slavného amerického multiinstrumentalisty, skladatele a hudebního producenta Johna Zorna. Tímto faktem jsme řekli mnohé. O hudebním směřování vydavatelství, duchu labelu i postavení na hudební scéně. Stejně jako tvorba principála vydavatelství, tak i příběh labelu, který letos dosáhl mety třiceti let fungování, rozhodně stojí za vyprávění. Vzhůru do New Yorku!
O Johnu Zornovi se na stránkách UNI podrobně rozepsal v květnu 2019 kolega Pavel Víšek, tak pouze telegraficky. John se narodil v New Yorku 2. září 1953 a už od počátku ho to táhlo k avantgardním podobám hudby mnoha žánrů. Vážné, jazzové, world music i dalších stylů. Jeho první alba spatřila světlo světa na malých, nezávislých labelech. Většina z nich dnes neexistuje. Teprve spojení s vydavatelstvím Nonesuch uvedlo nekonformního muzikanta v širší známost. John Zorn začal přerůstat semknutou uměleckou komunitu z downtownu, a to i díky výrazným kapelám Naked City, Masada nebo Painkiller, které vedl. Množství nahrávek zpod Zornových rukou začalo mít podobu s maximálním úsilím zvládané záplavy, a i když autor spolupracoval hned s několika vydavatelstvími najednou (vedle Nonesuch třeba s japonským vydavatelstvím DIW nebo Lumina Records), přesto řada nahrávek nenašla svůj odbyt nikde. Tuto situaci vyřešil Zorn se svých 42 letech jednoduše – založil si své vlastní vydavatelství.
Svůj vztah k judaismu majitel obtiskl do názvu labelu – Tzadik totiž v hebrejštině znamená „spravedlivý“ (צדיק ) a Zorn vznik nové vydavatelské platformy doporučil tímto konceptem: „Tzadik se věnuje vydávání toho nejlepšího z avantgardní a experimentální hudby a představuje celosvětovou komunitu současných hudebníků-skladatelů, pro které je obtížné nebo nemožné vydávat svou hudbu konvenčnějšími kanály. Tzadik ze všeho nejvíc věří v integritu umělců. To, co slyšíte na Tzadiku, je nezředěná vize umělců.“ A do vydavatelské práce se pustil, jak je jeho zvykem, s vervou. Hned v prvním roce činnosti vypravil do světa desky kolegům jako Alvinu Curranovi, Ikue Mori, Ruins, Keiji Hainovi, Ground Zero nebo Marku Feldmanovi. Hned v dalším roce pokračoval v rozšiřování žánrové nabídky vydáním sólových desek Mikea Pattona z Faith No More, Zeeny Parkins nebo Elliotta Sharpa. Propagace neředěné umělecké vize ve spojení s komunitním přístupem k nahrávání, produkci (zde byl Zornovi od začátku k ruce podobně zapálený studiový kouzelník Kazunori Sugiyama) a dokumentování hudby je v ostrém protikladu k ziskovým praktikám většiny mainstreamového nahrávacího průmyslu. Tzadik nebyl nikdy poháněn touhou dosáhnout vysokého zisku z prodeje desek, ale slovy svého šéfa, Tzadik existuje proto, aby přesně reprezentoval a dokumentoval práci „celosvětové komunity současných hudebníků–skladatelů, kteří zkoumají nekonvenční a experimentální hudební území“.
Je zajímavé, že i když se na první pohled zdála činnost nového vydavatelství maximálně chaotická, dokázala se stát finančně soběstačnou. V roce 2009 poodkryl John oponu nad fungováním vydavatelství v rozhovoru pro JazzTimes: „Jsou desky, kterých prodáme do celého světa 40–50 tisíc kusů. Ale taky často vypustíme do světa takové nosiče, kterých se neprodá víc než pět set kusů. Jenže celé fungování labelu je strukturováno tak, že ti, kterým se daří prodávat více, pomáhají těm, kterým se po finanční stránce tolik nedaří. Takže se nám daří zůstat nad vodou v jakémsi socialistickém paradigmatu,“ dodává upřímně John Zorn. A přidává příklad. Zornova trilogie The Gift-The Dreamers-O’o pomohla financovat v Zornových očích „ezoterický projekt“ Necronomicon. „Byl jsem nucen obě desky vydat,“ potvrzuje Zorn. „Svět obě nahrávky potřebuje,“ dodal rezolutně Američan.
Vedle vydávání klasických alb, kdy jen sám Zorn vypustil skrz Tzadik do světa více než stovku hudebních doprovodů k filmu, začalo vydavatelství produkovat obrazové dokumenty na DVD, dokonce i knihy na sublabelu Hips Road. Široce žánrově rozstřelené nahrávky pro jednodušší orientaci umisťuje Zorn do řady specializovaných sublabelů: Archival Series zprostředkovává posluchačům ranou tvorbu Johna Zorna. Composer Series je naopak zaměřena na uvádění nových děl na poli soudobé klasiky. Film Music je věnován logicky soundtrackům, zatímco Spectrum Series je otevřena výrazným, eklektickým projektům. Stejně jako samotná hudba, kterou se snaží reprezentovat, Tzadik odolal klasifikaci standardního hudebního vydavatelství. Tzadik je vedle vydávání hudby i podpůrnou sítí downtown muzikantů, think-tankem a propagátorem dialogu a komunity. Manifest, že síla společenství dokáže odolat konzumnímu diktátu. A tak alba vydavatelství byla přednostně distribuována menším, specializovaným gramoprodejnám než velkým mainstreamovým obchodům.
Hudba vydavatelství nebyla dlouhou dobu k poslechu ani na streamovacích platformách. V předvečer sedmdesátin šéfa vydavatelství toto tabu padlo, a naopak posluchači dostali obratem možnost zaposlouchat se do téměř kompletního katalogu více než 800 nahrávek, které na Tzadik běhen tří dekád vyšly. Ba co víc. Tzadik na jednotlivých platformách připravuje pro novou generaci posluchačů specializované playlisty s průvodním slovem, které mají rozkrýt posluchačům taje a skrytou krásu hudební avantgardy. Label v posledních letech trochu zmírnil kadenci vydávání nových nahrávek, a spíše se soustředí na pečlivou reediční činnost svého vlastního katalogu. Po několika dekádách mají posluchači možnost uchopit příběh Naked City nebo Zornových Bagatel, které vyšly v posledních letech na několika kolekcích, každá vždy po čtyřech discích. Mezi tuto archivní činnost ale i dnes Zorn vkládá nové impulzy, jako třeba nové album amerického jazzmana s reggae a avantgardními sklony Johna Davise alias On Ka’a David, čerstvou desku letitého kontrabasového virtuosa Karka Dressera nebo poslední sólovou kolekci Seana Lennona, zde Seana Ono Lennona.
Tzadik do letošního jubilejního roku fungování vešel možná s méně sofistikovaným manažerským plánem, leč i po letech s vizí nabízet posluchačům nekompromisní hudební zážitky. A to jak samotného neumdlévajícího Johna Zorna, tak i podobně přemýšlejících a tvořících muzikantů. Sílu invence není třeba vydavatelství přát, ta je samozřejmostí. Tak snad jen modernější, přehlednější webové stránky, které by daly neznalému posluchači plastičtější obrázek, do jak výjimečného území Tzadik Records vstoupil.