Zpěváka a hráče na loutnu buzuki postihla strašná rodinná tragédie – životní příběh Syřana kurdského původu žijícího dnes v Irsku ale nakonec přece jenom skončil dobře. Hodně se o něm mluví, jeho debutové album boduje v žebříčcích a loni v Corku za velkého nadšení otevřel koncert irské skupině Lankum.
Zdravotní bratr chirurgického oddělení nemocnice v syrském městě Rakka bral zpočátku hraní jako relax po práci. V roce 2011 ovšem přišla válka, tři roky na to se stala Rakka centrem Islámského státu a brzy na to Syfkhan uslyšel v telefonu: „Uřízli jsme tvému nevěřícímu synovi hlavu a zahráli si s ní fotbal.“
S rodinou za děsivých podmínek přepluli na gumových člunech do Řecka, odkud byli v rámci přerozdělování uprchlíků přesunuti do Irska, kde se od roku 2016 usadili. Než by nezaměstnaný Syfkhan seděl doma, začal hrát po Irsku na svatbách a večírcích pro syrskou a kurdskou diasporu. A nakonec mu štěstí přišlo naproti a William Stewart z labelu Nyahh Records se stal jeho agentem a vydavatelem.
Co od něho máte čekat? Rozhodně ne pouze levantské taneční dabke jako třeba od Omara Souleymana, tak přímočaře rychlopalně Syfkhan neuvažuje, ačkoliv krajanův raný a bez debat pořád nejskvělejší model vlastně přejímá, akorát že na zpěv, loutnu a syntezátor je úplně sám. Ne tak na albu, kde se k němu přidali cellistka Eimear Reidy s jazzovým saxofonistou Cathalem Rochem, dobarvující středomořskou směs poháněnou rytmy darbouky neobvyklými harmoniemi, a my tím pádem neposloucháme dalšího ceremoniáře extatické svatební party, ale tvůrce domýšlejícího svou budoucnost bez toho, aby stavěl na story uprchlíka a panarabských klišé. Syfkhan pochopitelně hodně straní kurdské hudbě, a to i tehdy, když zpívá vlastní skladby, k vrcholu alba ovšem dospěl nevšední úpravou nesmrtelného milostného vyznání Layla wa Layla (One Thousand Nights and a Night), složeného v roce 1969 Balighem Hamdim pro legendární egyptskou zpěvačku Um Kulthum.